Dvě ženy, dva příběhy, jedna vražda

• 

Recenze

Vytvořeno 22. 1. 2014 2:00

Autor: Pavla Huřťáková

Minulost je plná otazníků. Ať už se nám to líbí, nebo nelíbí. Vzpomínky jsou důležité, ale když zemře ten, kdo je nosil v hlavě a v srdci, jsou neodvratně ztracené. Obzvlášť jednalo-li se o rodinné tajemství. Tabu, o kterém se nemluví. Má vůbec pravda šanci? Může být odhalena po více než sto letech? S tím se musí vypořádat hlavní hrdinka knihy Katherine Webbové nazvané Reverendova žena.

Leah je reportérka na volné noze, která prochází autorskou krizí, nic ji nedokáže upoutat natolik, aby napsala kvalitní článek. Až když se ozve její bývalý přítel, že objevili sto let staré tělo vojáka z první světové války, jehož by mohla pomoci identifikovat, zpozorní. Bez váhání se vydá do Belgie a ani sama sobě nechce přiznat, že svůj život zase podřizuje Ryanovi.

Ale nakonec nelituje, protože Ryan jí ukáže dva velmi zvláštní dopisy. Není na nich sice jméno adresáta, ale je v nich jméno odesílatelky – Hester Canningové. Ta píše muži, jehož jméno se Leah rozhodne vypátrat, o strašných pocitech strachu a bázně, jež zažívá. Neboť se stala spolupachatelkou zločinu.

A tak se Leah vydává po stopách pisatelky, reverendovy ženy, která žila v roce 1911 ve vesničce Cold Ash Holt. Ta vede celkem spokojený život. Manžela Alberta miluje z celého srdce, přesto je jedna věc, která její štěstí kalí. Dosud nedošlo k naplnění manželství, a to jsou svoji již rok. Příchod nové služky Cat Morleyové a theosofa Robina Durranta ale její život změní k nepoznání. Z klidné a spokojené domácnosti zbývají pouze střípky. Celý život se jí sype pod rukama a Hester z toho začíná být čím dál zoufalejší.

Hester nevysvětlitelně lapá po dechu a teď jen bezmocně zavrtí hlavou. „Mrzí mě to, Sophie. Prosím jen… prostě udělejte, co můžete,“ zaprosí. Ohlédne se dozadu, ale Robin Durrant už vyšel na dvůr a nechal za sebou prázdnou chladírnu a na podlaze rozlité těsto, obsypané mouchami. O pár vteřin později se objeví Cat, mokré ruce si otírá do zástěry a neskrývaně zuří.
„Ten theosof mě sem poslal, ať uklidím tu zatracenou spoušť!“ štěkne popuzeně, ale když v šeru kuchyně zahlédne Hester, maličko se zarazí. „Omlouvám se, paní,“ zahučí.
„Ne, to je naprosto v pořádku, Cat. Buďte tak hodná a udělejte to prosím,“ vykoktá Hester zdrceně a před oběma rozzuřenými služebnými raději uprchne.
(WEBB, Katherine. Reverendova žena. Vyd. 1. Praha: Ikar, 2013, 412 s. ISBN 978-80-249-2192-1. Str. 169.)

V knize se prolínají dvě časové linie, jedna čtenáře zavádí do roku 1911, kdy Hester žila, druhá jej nechává pátrat po totožnosti adresáta tajemných dopisů spolu s hlavní hrdinkou. A tak, přestože její verze událostí není úplně přesná, ji poznáme do těch nejmenších detailů. Prožíváme Hesteřino zoufalství, Catinu bolest, Albertovo šílenství. Chápeme, proč je Leah příběhem doslova posedlá, a nakonec cítíme její přímo hmatatelné uspokojení, že poskládala jednotlivé dílky skládačky.

Reverendova žena není klasickou detektivkou, přesto se jedná o velmi citlivě napsaný příběh, který nám přesně dávkuje informace, abychom nebyli na pochybách, ale současně nás udržuje v napětí, co bude dál. Protože každý má svá tajemství a je jen na nás, jak s nimi naložíme. Stejně jako Hester a Leah. Jedna je ukryla a druhá je vyvedla na světlo.

Knihu Reverendova žena vydalo nakladatelství Ikar