Recenze: Knihy pro dospělé

Dny, které mohou změnit život

1 1 1 1 1 (0 hlasů)
Recenze
Vytvořeno 17. 3. 2014 2:00
Autor: Tereza Zítková
il

Lidé a jejich životy jsou často formovány setkáními s jinými lidmi. Může to být jen krátká událost, jindy zase schůzka, která trvá celý život. Člověk si ty nejdůležitější vždy zapamatuje a je jedno, jak dlouho to trvalo.


knihaNovela Den, kdy se potkali od Petra Hugo Šlika mapuje jeden den dvou obyčejných mladých lidí, Veroniky a Petra. Veronika tvrdě pracuje pro svého šéfa a denně dělá, co mu na očích vidí. Po práci se schází se svými kamarádkami a pak tráví osamocené večery v bytě se svou kočkou. Petr se na druhé straně spíš chodí do práce bavit. Ve svém zaměstnání je schopen si zajít do hospody na dva rumy, přečíst si všechny emaily a poklábosit se svým kolegou. I když se moc nepřetrhne, vše mu zatím prochází a on spokojeně proplouvá. Po práci většinou chodí zase do hospod a potom se vrací do bytu, kde ve svých dvaceti sedmi letech stále žije se svou matkou.

I když jsou tito dva lidé v mnoha věcech diametrálně rozdílní, mají také spoustu věcí společných. Například poslouchají stejný druh hudby a hlavně jsou oba ve svém životě nešťastní. Bohužel se zatím nesetkali a osud si s nimi pohrává tak, jak to umí jen on, takže je otázka, zda lidé, kteří by se k sobě možná hodili, nakonec naleznou společnou cestu.

Autor dokázal pomocí svého vyprávění zmapovat život Veroniky a Petra, kteří se během pouhého jednoho dne dozví o svých blízkých leccos zajímavého. Na pozadí jejich příběhů pak čtenář poznává dnešní Prahu, která je plná náhodně potkávajících se lidí, ovlivňujících si navzájem své životy, ať už o tom vědí, či nikoliv.

Na pouhých sto padesáti stránkách je Petr Hugo Šlik schopný zapůsobit velice výrazně na svého čtenáře, jelikož na svých hrdinech dokázal, že život vůbec není jednoduchý a je důležité mít kolem sebe lidi, kterým můžete věřit a můžete se na ně spolehnout. A koneckonců i to, že člověk nemá nic vzdávat a jít za svým snem, ať je to cokoliv. Člověk nikdy neví, co se může stát, a třeba se na něj nakonec štěstěna usměje a on dojde do svého vytouženého cíle.

Jediné, co bych knize Den, kdy se potkali vytkla, je velké množství reklamy. Hlavní hrdinové mají své profily na facebooku nebo pijí kávu jen ze značkových kávovarů. Nevím, jak moc byl záměr poukázat na všudypřítomnou reklamu nebo jen obchodní tah, ale nic to nemění na tom, že mi to připadalo obtížné.

Knihu ale s radostí doporučuji všem, kteří se nad tím, co čtou, rádi zamýšlí. Je to kniha plná životních pravd a příběhů, které se mohou stát komukoliv z nás.

Ukázka

Dopoledne Petrovi vůbec neutíkalo. Některé dny to tak zkrátka bylo. Odpoledne sice měl Janíčkovi odevzdat výsledek své měsíční práce, ale to mělo ještě čas. Chvíli bezmyšlenkovitě bloumal po internetu, dopil čaj a pak ho napadlo, že si ještě nepřečetl e-maily. Jako první mu padl do oka ten od Patery, s předmětem rukopis. Rozčílením mu začalo bušit srdce. Počítal do deseti a pak na něj klikl. [1]

[1] ŠLIK,  Petr Hugo. Den, kdy se potkali. 1. vyd. Praha: Motto, 2014. ISBN 978-80-7246-735-8.