Vyprávění z perníkářského kraje

• 

Recenze

Vytvořeno 20. 4. 2014 3:00

Autor: Tereza Zítková

Pardubicko je v naší zemi známé z různých důvodů, někteří obyvatelé si ho spojují s výrobou chutného perníku, další pak mají město Pardubice spojené s dobrým hokejem. Ať tak či onak, je to krásný kraj, kde se dobře žije a samozřejmě má stejně jako další místa své báje a pověsti. Těm se ve své knize věnoval František Karel Rosůlek.

 

Kniha Pověsti a báje z Pardubicka obsahuje příběhy z dob, kdy ještě lidé věřili na strašidla a různé přírodní úkazy častokrát přisuzovali právě jim. Většina vyprávění je ale postavená na pravdě, jelikož se autor chtěl držet skutečné historie a skutečných historických postav. Každá pověst se tedy dotýká existujícího místa, památky či osobnosti. I zde ale najdeme příběhy o vodnících čekajících na kraji rybníka, aby ulovili nějaké dušičky a tajemných světýlkách, jež lákají svým svitem pocestné, kteří nakonec skončili své životy v hlubinách bažin.

Kniha je rozdělena na deset oddílů věnujících se vždy jednomu společnému tématu. Nejobsáhlejším z nich je třetí O památných místech a devátý s názvem Rozmanité. Mě nejvíce oslovily pověsti vyprávějící o vzniku erbů města Pardubice a Lázně Bohdaneč a pak také ty báje, které se věnovaly počátkům jednotlivých obcí.

Skoro každý ví, že Pardubice mají ve znaku půlku koně. O tento symbol se zasloužil jistý Ješek, jenž bojoval ve vojsku krále Vladislava II. Jednoho dne se rozhodl s dalšími vojáky dostat nepozorovaně do města Milána, kde ukradl z místních koníren koně a další kořist. Dílo se jim dařilo až do chvíle, kdy si jich všimnul strážný a začal zavírat bránu. Ta spadla právě na projíždějícího Ješka a přepůlila jeho koně napůl. Ten se ale ničeho nezalekl a spolu s kořistí donesl do tábora i půlku svého věrného oře. Za to, že nepodlehl strachu a dostal se do ležení, odměnil Vladislav II. Ješka znakem, jenž dodnes zdobí mnohá místa v Pardubicích.

Pověsti, které jsou v knize umístěny, můžeme nalézt i v jiných publikacích, například Čtení o hradech, zámcích a městech do Eduarda Petišky, kde můžeme nalézt právě tu o Ješkovi a erbu Pardubic. Dalším zdrojem jsou pak internetové stránky jednotlivých měst a obcí, kde jsou umístěny pověsti týkající se jejich okolí.

Velkou zajímavostí této knihy je, že vydání, které dnes čtenáři mohou držet v ruce, je jen upraveným původním textem z roku 1932. Dnešní vydání je pouze upraveno dle současného spisovného úzu, stylistické a jazykové zvláštnosti typické pro Františka Karla Rosůlka byly zachovány kvůli větší autentičnosti. Tohoto faktu si velice cením, jelikož dle mého názoru se k vyprávění pověstí hodí více jazyk dobový a byla by škoda, kdyby čtenáři přišli o autorovu stylizaci.

Jelikož autor pocházel z Pardubic, věnoval jim velkou část své literární tvorby. Ve svém životě se věnoval vzdělání v profesi učitele, ale také novinářské a vlastenecké činnosti, která ale nebyla vždy přijímána soudobými úřady s pochopením. Jeho publikace jsou tak nepřekonatelným zdrojem informací o tomto regionu. I díky tomu byl pak Rosůlek odměněn čestným občanstvím města Pardubic.

Kniha mě opravdu velice zaujala autorovým stylem psaní i zajímavými příběhy. Myslím si, že jí tedy nejvíc ocení obyvatelé Pardubicka a čtenáři, kteří mají k tomuto kraji blízko. Zajisté ale také může zaujmout jakéhokoliv čtenáře, který se zajímá o historii České republiky. Pověsti a báje s radostí doporučuji. Je to příjemné, zábavné a zároveň naučné čtení.

Kavčiny a Kavčinky
V 15. století stávaly v údolí, kde jsou vyschlé rybníky Velká a Malá Čeperka, dvě vísky, větší nazvaná Kavčiny, menší Kavčinky. Náležely tehdy panu Diviši Bořkovi z Miletínka a na Kunětické hoře, později panu Zubovi z Landštejna. Když pak statky Bohdanečské a okolní získal pan Vilém z Pernštejna, umínil si, že nížinku, ve které stály uvedené vísky, změní v rybník. Oznámil tedy svůj úmysl obyvatelům těch vísek. Žádal je, aby se vystěhovali na pozemky, které jim nabízel jako náhradu. Ale Kavčináci se svých domovů nechtěli vzdát.[1]

[1] ROSŮLEK, František Karel. Pověsti a báje z Pardubicka. Praha: Dobrovský, 2013, 248 s. ISBN 978-80-7390-047-2.