Josef Lada - spisovatel a malíř, malíř a spisovatel

• 

Recenze

Vytvořeno 29. 5. 2014 3:00

Autor: Jitka Libigerová

Josef Lada, autor milovaný dětmi i dospělými, otec kocoura Mikeše a mnoha dalších postaviček, tvůrce nezaměnitelné podoby dobrého vojáka Švejka, těší svými příběhy a obrázky mnoho generací čtenářů. Na jeho život a tvorbu můžeme zavzpomínat v jeho knize Kronika mého života, kterou vydalo nakladatelství Knižní klub. Dílo vychází u příležitosti 120. výročí narození autora.

 

Josef Lada (17. 12. 1887 Hrusice - 14. 12. 1957 Praha) byl malíř, ilustrátor, spisovatel, grafik i divadelní výtvarník. Patří k velkým postavám české kulturní historie.

Sám o sobě v doslovu ke své Kronice říká: "Spisovatel a malíř, malíř a spisovatel. Obracejte to, jak chcete. Sám věřím jen v silné prožitky mládí, dobré lidi, citlivá srdce a věrnou lásku. To je čistý zdroj umělecký. Vládnout perem nebo štětcem - to už je jen technika, to je detail." [1]

Kronika má patnáct kapitol plus doslov výtvarníkův, doslov Blanky Stehlíkové a seznam barevných ilustrací. V úvodu knihy vzpomíná Josef Lada na své rodné hnízdo, na svého otce, matku ( po které podělil neurastenii) a sourozence. Dovídáme se i o Ladových sourozencích či jeho prvních třech láskách.

Z rodných Hrusic odchází do Prahy ve svých patnácti letech jako učeň "na stravu a byt" ke knihvazači Janu Karáskovi. První své kresby šel nabídnout do redakce Máje. Chtěl představit svůj vlastní svět. Lada vynikal svými humoristickými kresbami. Postupem času přispíval svými výtvory do nejrůznějších novin a časopisů (Šibeničky, Trn, Lidové noviny...). Svědomitý Lada šel za svým cílem, až se mu sen vyplnil a stal se malířem i ilustrátorem. V roce 1923 publikoval v novinách Haškovy Osudy dobrého vojáka Švejka jako kreslený seriál. Kresby ke Švejkovi byly tak výstižné, že vešly i do světové literatury. Lada začal také ilustrovat dětské knihy. V práci vycházel ze svých vlastních zkušeností. Kreslil to, co se mu jako dítěti líbilo, co měl rád a co důvěrně znal. Novátorsky pojal ilustrace bajek i klasických pohádek a posléze obrazem i slovem přispěl k moderní pohádce autorské.

Je známo, že dojmy z dětství mají velký vliv na další lidský život. Vzpomínky na smutné mládí provázejí člověka až do pozdního věku a nezahladí je pak ani dobré živobytí. Ale zato mládí šťastné a radostně prožité je milou vzpomínkou a útěchou v životních strastech. Dětská duše je jako čistá gramofonová deska, do které se vryjí všechny dojmy od nejútlejšího mládí a člověk si je může přiblížit ve vzpomínce i ve věku velmi vysokém. A je zajímavé, některé dojmy jsou stále tak svěží, jako by je člověk procítil nedávno, znovu všechny ty strachy, které míval doma nebo ve škole pro nějaké provinění. [2]

Josef Lada také v knize poukazuje na to, že spisovatel knížek pro malé děti má používat kratší věty, má se vyvarovat přechodníků, spřežek a slov těžko vyslovitelných. Děj má být veselý a zajímavý a konec by měl být vždy šťastný, pozitivní.

Josef Lada působí z knihy jako velký bojovník, který se uměl ze života těšit a rvát. Šel si za svým dětským snem, tvrdě bojoval, až cíle nakonec dosáhl svou pílí a svědomitostí. Nikdy nevěšel hlavu. Z jeho života by si měli mnozí vzít inspiraci. Bůh mu dal do vínku malířský talent, za což mu byl vděčen. A s trochou humoru překonal i ty neveselé dny.

Knihu Kronika mého života doporučuji každému, kdo se chce o Josefu Ladovi dozvědět trochu víc. Jakým byl člověkem, v jakém nádherném kraji vyrůstal, co se mu v životě přihodilo i co musel překonat, aby se stal tím, kým se stal. Vaše píle a svědomitost vás může přenést přes hranice, o kterých jste ani nesnili. Stačí věřit.

[1] LADA, Josef: Kronika mého života. Praha: Knižní klub, 2013. 433 s. ISBN 978-80-242-3742-8. Str. 440
[2] Tamtéž str. 156