Bizarnosti ze země vycházejícího slunce

• 

Recenze

Vytvořeno 22. 7. 2014 3:00

Autor: Jitka Culková

Kniha esejí o Japonsku a japonských fenoménech si vypůjčila název od Adolfa Hoffmeistera, který své poznatky o zemi vycházejícího slunce pojmenoval Made in Japan. Hoffmeister i autoři nové publikace se stejným názvem se soustřeďují na témata, která jsou na Japonsku fascinující a zároveň jsou přitažlivá pro čtenáře. Made in Japan: Eseje o současné japonské popkultuře vydalo nakladatelství Labyrint jako druhý díl řady Fresh Eye.

Úvod knihy tvoří jakýsi náhled do mentality Japonců a vývoje jejich kulturní scény. Jan Sýkora se zde zabývá vizuální gramotností Japonců i tím, jak kultura překonávala politické rozdíly. Poukazuje také na rozdílné vnímání plynutí času a historie. Zatímco lidé ze Západu vnímají historii jako uzavřenou minulost, Japonci vnímají jen současný sled přítomností. Úvod čtenáře připraví na následujících pět esejí o nejvýraznějších japonských fenoménech.

Otaku a proměna společenské prestiže, kterou toto označení prodělalo, je tématem první eseje. Jejím autorem je Karel Veselý a snaží se v ní kromě historického vývoje postihnout i sociální kontext. Stejně jako ostatní články knihy Made in Japan je i tento první určen spíše zájemcům o Japonsko, než odborníkům. Na své si ale přijdou i čeští otaku, protože textů o japonské popkultuře v češtině moc není.

I druhý text, tentokráte o japonském komiksu manga, přináší historický vývoj. V této eseji se dozvíte, která skupina čtenářů byla nejdéle opomíjena a jaké změny manga prodělala. A zjistíte i jak japonský komiks vznikl a proč se mu říká manga. Komiks má v Japonsku jiný statut než na Západě, může si dovolit i společenskou reflexi okupace v 50. letech. Tento článek Anny Křivánkové se zabývá i nejčastějšími tématy pro komiks a cenzurou, která se mu nevyhnula.

Antonín Tesař se ve své eseji věnuje specifickému japonskému kreslenému filmu – anime. Tesařův příspěvek se zabývá hlavně jedním animačním studiem, konkrétně jde o studio 4oC, jehož ředitelkou je žena, což je v Japonsku stále netypické.

Esej o videohrách je od Jana Miškova, i on se zabývá vývojem svého tématu – videoher. Všímá si i skutečnosti, že japonské videohry jsou na západních trzích žádané, naopak ty ze Západu mají v Japonsku malou oblibu. 

Poslední příspěvek se týká japonských hraných filmů. Dojde na slavná jména Kurosawy, Šinda a Imamury, kterým se v současnosti může rovnat snad jen Kitano. A právě Takeši Kitanovi je v této eseji věnováno hodně místa. I Jiří Flígl se soustředí na historii -  popisuje vývoj japonské kinematografie, její ovlivňování Západem a oblíbená témata, která měla šanci prosadit se na Západě.

Knihu doplňuje Glosář, který ocení především nováčci v oboru japonské popkultury. Kovaní otaku zase ocení seznam doporučené literatury, bohužel, většina knih o tomto tématu je v angličtině.

Z textů v knize Made in Japan: Eseje o současné japonské popkultuře je patrné, že je psali fanoušci japonské kultury. Obdiv občas vítězí nad nezaujatým odborným výkladem a nadšení pro konkrétní titul daného žánru zabere příliš místa. Pokud zrovna nefandíte stejnému režisérovi, nehrajete stejnou hru jako autor či neobdivujete stejné animační studio, můžete být chvilkami zklamáni.

Kniha je nicméně napsána velmi svižně, fanouškovství je nakažlivé a obrazový materiál je bohatý. Pokud se tedy zrovna vám autoři netrefili do vkusu, možná vás navnadí na nová jména japonské popkultury.

Made in Japan: Eseje o současné japonské popkultuře. 1. vyd. Praha: Labyrint, 2014. ISBN 978-808-7260-630.