Detektivka jako pohlazení

• 

Recenze

Vytvořeno 31. 8. 2014 3:00

Autor: Pavla Huřťáková

Kriminální příběhy jsou různé, některé vyděsí, některé pobaví a některé pohladí po duši. Je to maličko zvláštní tvrzení, pokud si uvědomíte, že v každém z nich se vyšetřuje nějaký zločin, v tom našem se jedná dokonce o vraždu, a přeci bych si za ním stála. Zátiší je velmi specifickou knihou, v níž nejde jen o to ukázat nejmodernější vyšetřovací postupy a zahltit čtenáře všemi technickými vymoženostmi moderní kriminalistiky. Právě naopak, do popředí se dostává příběh, stará dobrá intuice a vnímavé oko detektivovo.

 

Vrchní inspektor Armand Gamache nepatří k nejmladším ve svém oboru, dokonce ani po kariérním žebříčku nepostupuje tak, jak by mohl, ale to jej příliš netrápí. Svou práci dělá rád, vnímá ji jako poslání. Když jej nejnovější případ zavede do malého ospalého městečka Three Pines, ani se mu nechce věřit, že tu stala vražda. Přesto je tomu tak. Spolu s ním a jeho vyšetřovacím týmem nenásilně rozplétáme složité nitky vztahů. Zjišťujeme, že všechno má svou příčinu a následek. A že zdánlivě poklidné městečko, kde se ani dveře běžně nezamykají, není ani zdaleka tak idylickým místem k životu, jak by se na první pohled zdálo. Setkáme se zde s velmi výraznými osobnostmi, ať již jde o umělce, provozovatele kavárny, nebo dělníka v továrně. Každý z nich má v příběhu svou nezastupitelnou roli, byť ji z počátku příliš nechápeme.

„Clara v rychlosti zaběhla domů pro Lucy, která teď tiše stála na vodítku vedle ní. Když modlitební hůlka doputovala zpátky k Myrně, nabídla ji fence. Poprvé za celý týden od chvíle, kdy Jane umřela, Clara uviděla, jak Lucy zavrtěla ocasem. Jednou. Jemně vzala hůlku do zubů a podržela ji v nich. A její ocas znovu nesměle zamával.“ [1]

Louise Penny se svou prvotinou jednoznačně zařadila mezi hvězdy světové detektivní tvorby. Spolu s ní hledáme vraha milé staré dámy Jane Nealové, přičemž nám nedá spát otázka, proč by ji chtěl někdo zabít, pročež čteme s velkým zaujetím dál a dál. Současně putujeme klidným kanadským venkovem, jenž nás zdánlivě ukolébává. Pennyová je skvělou vypravěčkou, kniha příjemně plyne, nenaleznete v ní hluchá místa.

A její hlavní hrdina? Inspektor Gamache je prakticky dokonalý. Miluje svou rodinu a v práci je neobyčejný profík. Nezahlcuje nás detaily chemických reakcí ani složitými popisy kriminalistických expertíz. On jednoduše mluví s lidmi, hledá jejich slabiny a odhaluje případné motivy.

Autorka vás rozhodně nepřekvapí krvavými detaily zločinu. Svými náznaky, výbornou psychologií postav, znalostí prostředí a chytrou zápletkou si vás však zcela jednoznačně získá. Zátiší patří k jedněm z nejlepších detektivek, jaké jsem za poslední dobu četla, a mohu s klidným srdcem říct, že tahle kniha opravdu stojí za to, aby stála ve vaší knihovně vedle velikánů tohoto žánru, jako je bezesporu třeba Agatha Christie. A rozhodně se vedle ní nebude skromně krčit.

[1] PENNY, Louise. Zátiší: případy vrchního inspektora Gamache. Vyd. 1. Praha: Knižní klub, 2014, 325 s. ISBN 978-80-242-4423-5. Str. 218.