
Dětství v dobách císařství je publikace z nakladatelství Ikar, která mě zaujala zejména historickým obdobím, na které se odvolává, ale také zvoleným tématem. Byla jsem především zvědavá, jak se autorky vypořádají s poměrně rozsáhlým obdobím ve třech společenských vrstvách na malém počtu stran (183). Vzhledem k podtextu: Domeček pro panenky a cínoví vojáčci jsem očekávala krátký stručný úvod do tématu a poté bohatý obrazový doprovod doplněný popiskami. Realita byla trochu jiná….
Sabine Fellnerová i Katrin Unterreinerová vystudovaly dějiny umění a historii na Vídeňské univerzitě. Prošly si praxí jako kurátorky sbírek i spisovatelky na volné noze. V nové publikaci se rozhodly svým čtenářům přiblížit fenomén dětství ve třech společenských vrstvách. První část představuje dětství v měšťanských domácnostech, následují děti dělníků, tedy z představených vrstev ta nejnižší, a poslední jsou děti v císařské rodině. Již samotné rozvrstvení je trochu chaotické. Dala bych přednost postupnému zvyšování společenské vrstvy a s ní i kvality vzdělání. Tudíž bych začala dětmi dělnickými, navázala bych měšťany a skončila v císařské rodině. Vytkla bych také nepoměr, s jakým autorky problematiku představily. Císařským dětem je věnován nejhlubší vhled, o trochu méně pak dětem měšťanským. Děti dělnické jsou pak takřka „odbyty“ pár kapitolami, a především nedostatečnou pramennou základnou. Možná by bylo lepší prostřední část knihy zcela vypustit.
Musím bohužel vytknout také zmatené časové řazení příspěvků. Někde autorky přesáhnou rok 1900, za chvíli zařadí ukázku z počátku 19. století, někdy zajdou dokonce do století osmnáctého. Celkově není časová osa textu nijak pevně ohraničena, ani není nikde uvedeno, proč autorky zvolily právě toto období. Ano, můžeme říci, že osa je dána už v samotném názvu knihy, ale uvítala bych vysvětlení časového ukotvení u jednotlivých společenských vrstev. V každé části autorky střídají kapitoly, kdy řadí bohaté ukázky z dobových textů, a kapitoly, kde ukázky směřují k jedné konkrétní osobě. Dalo by se říci, že některé představují problematiku obecně a na dobových příkladech dokladují historická fakta, některé naopak přibližují situaci na jednom konkrétním jedinci. Čtenář se tak seznámí s Antonem Wildgansem, Adelheid Poppovou či v „císařské“ části s jednotlivými císařskými potomky.
Autorky chválím za to, že vybraly osoby, které se pohybovaly každá v odlišném prostředí a bylo tak možno prezentovat různé příklady a způsoby vzdělání a výchovy. Co však vytýkám je krajně nedostatečný rozbor ukázek. V „císařské“ části jsou ukázky dobových textů hodnoceny lépe, část měšťanská a dělnická však zcela postrádají kritický pohled. Na závěr mi také chybělo zhodnocení, co kniha přinesla či k čemu autorky dospěly, a to i v případě, že se nejedná o odbornou literaturu, ale o populárně naučnou publikaci. Trochu se mi nechce věřit, že jsou obě autorky vystudované historičky.
Když se však na knihu podívám pohledem čtenáře – laika, uznávám, že se jedná o velmi čtivou a zajímavou práci. I když bych i coby laik uvítala mnohdy zhodnocení či větší rozbor citovaných dobových dokumentů, můžu říci, že se autorky pokusily problematiku nastínit jednoduchým a čtivým jazykem. Pro toho, kdo dosud o dětství v době 19. a počátku 20. století nic nečetl, to může být příjemný úvod. Pro čtenáře, který nebude hledat žádné další poučení, je knížka vhodná a bude se mu jistě líbit a snadno číst.
Abych se ještě vyjádřila k očekávanému obrazovému doprovodu. V publikaci přítomný samozřejmě je, ovšem je ho méně, než jsem čekala, fotografie jsou černobílé a popisky poměrně stručné. Svým způsobem ilustrují, co se dočteme v textu. Na vizuální prohlídku dětských hraček však bude třeba navštívit muzeum.
FELLNER, Sabine a UNTERREINER, Katrin. Dětství v dobách císařství: domeček pro panenky a cínoví vojáčci. Vyd. 1. Praha: Ikar, 2014, 183 s. ISBN 978-80-249-2403-8.