
Románová prvotina Esej o tragédii již známé autorky Elizabeth LaBanové okouzlila mnoho čtenářů. Ačkoliv je kniha určená především mládeži, zalíbení v ní určitě najde i nejeden dospělý.
Projít střední školou není snadné pro nikoho. O to horší, když vyčníváte z řady. Své o tom ví sedmnáctiletý Tim Macbeth. Příroda mu do vínku nadělila velké trápení. Je totiž albín a pohledy svého okolí přitahuje jako magnet. Pro poslední ročník střední školy si proto vybere Irvingovu školu, kde jeho nevlastní otec strávil nejlepší roky svého života, a Tim doufá, že zde nalezne klid. Osud s ním však má jiné plány a do cesty mu postaví krásnou Vanessu, která Timovi úplně zamotá hlavu. Některým lidem ale není souzeno být spolu.
Hlavní věcí, kterou se autorka odlišila od ostatních a která každého ihned zaujme, je zvolený způsob vyprávění. Události staré celý rok nám sice vypráví samotný Tim, ale dozvídáme se je až díky současnému čtvrťákovi Duncanovi.
Proto je složité určit hlavní postavu. Pro někoho jí může být Tim, protože jeho se celý příběh týká. Pro jiné je to Duncan, protože se v současnosti musí vyrovnat s následky toho, co se před rokem událo a čehož byl také součástí. Jak už bylo řečeno, celou knihou se prolíná současnost s minulostí. Obě hlavní postavy se ve vyprávění střídají a celý příběh se tím stává ucelený. V neposlední řadě by se za jednu z hlavních postav dala považovat i Vanessa, ale tu nám Tim představuje pouze ve svém vyprávění a my se nedozvíme důvody jejího chování.
Jak názvem, tak i následně celým příběhem prostupuje neustále slovo tragédie. Souvisí to s ročníkovou prací, kterou má napsat každý student čtvrtého ročníku. Právě díky této eseji se Tim a následně i Duncan zamýšlejí nad svým rozhodováním. V knize tím vyvstávají zásadní otázky o tom, zda každé naše rozhodnutí má nějakou relevanci. Zda byť i ty nejtriviálnější rozhodnutí můžou mít přímo katastrofální následky. A nakonec: Co ze smutné události dělá tragédii? Právě tyto filozofické otázky činí knihu výjimečnou.
Mně samotné se kniha líbila od samého začátku. Uchvátil mě způsob autorčina vyprávění, kterým mě vtáhla do příběhu. Nejvíce se mi líbilo, že se nejedná o typický zamilovaný příběh. Tím nám dává prostor pro zamyšlení se a poučení se z chyb druhých. Knihu vřele doporučuji všem, kteří mají rádi příběhy o lásce, ale už mají dost klasických románků.
Ukázka
Nejdřív mi dovol, abych ti poděkoval, že ses rozhodl si to poslechnout. Pořád jsem musel myslet na naše poslední setkání a na to, jak bych si přál, abych se byl býval rozhodl jinak. Koneckonců by to asi nic nezměnilo, všechno už bylo stejně nevyhnutelné. Ale na tebe by to mělo jiný dopad – pokud se tě to tedy vůbec týkalo. Můžu se jen domnívat, že ano. [1]
[1] LABANOVÁ, Elizabeth. Esej o tragédii. Brno: Host, 2014, s. 17, ISBN 978-80-7491-055-5.