Velká válka a lidé v ní

• 

Recenze

Vytvořeno 26. 1. 2015 2:00

Autor: Radovan Kolbaba

Možná jste již zaslechli tvrzení, že válka není jednou velkou tragédií, ale součtem tisíců a milionů malých, jež ničí životy těch, kteří s ní mají cokoliv do činění. Nikdo nikdy nespočítá, kolik takových „malých“ tragédií se odehrálo v té honosící se přízvisky první a světová. O válce, která začala před sto lety a poznamenala takřka celou zeměkouli, byly napsány tisíce děl. Teď se jí ale chopil proslavený švédský historik Peter Englund a v knize Válka a naděje s podtitulem Osobní příběhy z I. světové války od nakladatelství CPress dává pocítit čtenáři ty malé skutečné tragédie.

 

Hlavními hrdiny této knihy na pomezí historiografie a povídkové sbírky je hned dvacet osob. Nejedná se o významné politiky či stratégy, ale naopak o „obyčejné“ přímé i nepřímé účastníky tohoto konfliktu, který ve své době neměl historické obdoby. Tato dvacítka lidí pochází z naprosto odlišných prostředí, nespojuje je ani národnost ani pohlaví, věk či strana, na níž stáli. Nikdy se nesetkali, s největší pravděpodobností ani neměli po celý svůj život povědomí o existenci těch druhých. Přesto si je Peter Englund vybral jako reprezentativní vzorek pro ukázku války a jejích dopadů. Najdeme mezi nimi vojenské rekruty z Německa, Anglie, Francie, Ruska, Itálie, Maďarska, Belgie i Austrálie, stejně jako dobrovolnice a dobrovolníky ze Skotska, Spojených států i Venezuely. Je mezi nimi žena, původem Američanka, která si vzala za muže ruského šlechtice, žila v Polsku a během války se především snažila zachránit své malé děti, dívka z Německa, která nikdy nespatřila přímý boj, i žoldnéř, který miloval válku natolik, že se dobrovolně hlásil do několika armád, ale přijali jej až v té, proti níž chtěl původně bojovat. Obdobně rozmanitá jsou i místa, na nichž se odehrály osudy těchto skutečně žijících osob. Dějištěm je nejen Evropa, ale též bojiště v Africe či na západě Asie. 

Jen těžko lze mluvit o literárních postavách, když víme, že se jednalo o skutečně žijící osoby a navíc nejsou jejich příběhy nijak přikrášleny či změněny. O to větší citový dopad mohou mít na čtenáře těžkosti s nimiž se potýkali a tragédie, jež na ně válka uvrhla. Na druhou stranu se nejedná o románové hrdiny a jejich osudy nejsou zdaleka tak bohaté, jako bývají ty smyšlené. Smrt, ne všichni přežijí, útrapy i hrdinské činy jsou zde podány mnohem obyčejněji a méně vzletně, což je pochopitelné, vždyť se jedná o historiografické, nikoliv románové dílo. Na druhou stranu se vymyká většině dějepisných vědeckých knih, protože namísto suché a nelítostné statistiky vtahuje čtenáře přímo do dějů, jež v letech 1914 až 1918 probíhaly po velké části planety Země.

Svým tématem i způsobem vyprávění je Válka a naděje knihou propagující mír, ale to neznamená, že by se o to nějakým způsobem snažila, kromě samotného závěru. Mnozí Englundem vybraní hrdinové jsou zpočátku z války nadšeni a zapletou se do jejích osidel dobrovolně a se zápalem. Navíc ne všichni projdou předvídatelným stádiem deziluze, jeden z nich se dokonce stane hrdinou a díky válce dosáhne svého snu, jenž se zdál na jejím začátku nedosažitelný.

Kniha je vyprávěna chronologicky a jednotlivé kapitoly tvoří dny, kdy se dané události odehrály. Obvykle se Englund na půl až čtyřech stranách věnuje jednomu, nanejvýš třem lidem, někdy si i vypůjčí jejich vlastní slova převzatá z deníků, dopisů či knih. Množství hrdinů a jejich střídání v na sobě navazujících dnech však snižuje přehlednost a - přestože je na začátku knihy jednoduchý seznam sledovaných osob s drobnou charakteristikou, do kterého může čtenář kdykoliv nahlédnout - je snadné ztratit nit, kdo je kdo, kde je a co jsme se o něm dozvěděli dříve.

Vědecký charakter díla umocňují nejen stručná chronologická shrnutí na začátcích oddílů knihy, které tvoří jednotlivé roky války, ale i především vynikající poznámky pod čarou. Těch je v takřka šestisetstránkové knize 296 a na pár řádcích nebo celých dlouhých odstavcích doplňují vyprávění zajímavostmi či širším kontextem dobových událostí.

Závěr knihy popisuje konec války prizmatem celé dvacítky zúčastněných v pořadí, v jakém se objevili. Kniha však, lze říct bohužel, splní svůj účel, dokáže čtenáře vtáhnout natolik, že by chtěl alespoň hrubě poznat, co se s hrdiny, kteří přežili, dělo dále, avšak Englund-vědec již dosáhl toho, co si předsevzal a další osudy hrdinů knihy tak zůstávají záhadou.

Válka a naděje Petera Englunda je na jednu stranu úžasnou knihou díky přístupu, který tvůrce zvolil, na druhou však občas zamrzí, že se autor maximálně snažil nechat promluvit své hrdiny a více nekomentuje jejich počínání a události, do kterých se zapletli a které bezprostředně ovlivňovaly jejich život. Mě osobně velice mrzí absence kapitoly popisující vznik díla. Čtenáře během louskání knihy patrně napadnou otázky jako: Z čeho všeho Englund čerpal? Proč si vybral zrovna těchto dvacet osob? Jak se mohl dozvědět i některé zdánlivě nedohledatelné detaily? Co vlastně bylo s těmi, kteří přežili v letech po válce? Částečně na to odpoví seznam použité literatury obsahující i memoáry a deníky mnoha z vystupujících, ale většina takových i dalších otázek nebude zodpovězena.

Závěrečný komentář Peter Englund nazval Memento a opět v něm nechal promluvit někoho jiného. Vypůjčil si totiž necelou stranu z knihy mnohem slavnější osoby, než je on sám, která se této války osobně zúčastnila. Krátký text spolu s identitou autora úryvku vskutku působí jako dokonalé protiválečné varování.

Válka a naděje je vynikající dílo o první světové válce a v době, kdy si připomínáme její stoleté výročí, bez pochyby patří k tomu nejlepšímu, co o tomto neslavném, avšak neskutečně významném úseku lidských dějin vyšlo. Nedává celkový obraz války jako většina ostatních publikací, ani nepopisuje historii „velkých“ politických a strategických rozhodnutí. Nabízí však barvitý a detailní obraz toho, jaká tato velká válka opravdu byla a jak se žilo těm, kteří měli tu smůlu, že se jí nedokázali nebo nechtěli vyhnout. Možná je tento obraz namalovaný špinavými barvami, ale o to osobitější, skutečnější a působivější je.

ENGLUND, Peter: Válka a naděje: Osobní příběhy z první světové války. 1. vyd. Brno: CPress, 2014, 584 s. ISBN 978-80-264-0510-8.