Upíří klofáky bez romantického vzdychání

• 

Recenze

Vytvořeno 29. 4. 2015 3:00

Autor: Štěpán Cháb

Anno Dracula. Román, který se vám zahryzne do hrdla a nepustí. Zpočátku se vám to líbit nebude. Nový knižní parazit vaší pozornosti bude vyžadovat příliš péče. Nadstandardní péče, kterou věnujete málokterému jinému knižnímu parazitovi. Budete se bránit. Mlátit okolo sebe rukama. Ale pak se paže ochable svěsí. Vy přivřete oči slastí a necháte písmeno za písmenem, ať z vás sají mízu. Ať se živí vaším životem. Vaší pozorností. Vaším časem.

 

V anglofonním světě je autor Kim Newman celebrita. Jeho monument Anno Dracula v něm vznikal postupně a čtenáři se s ním tedy seznamovali krok po kroku. Jako v detektivní hře pro čtenáře. Bum ho, hlavní postava se změnila v postavu vedlejší, protože mrtvou, a její roli převzal zloduch! Och jé. Horor. Děs. Hrůza. Studený pot i v horké sprše. Newmanovy knihy mají své fanouškovské komunity, weby, facebookové stránky. Jednotlivé postavy mají i samostatná hesla ve Wikipedii. V té anglické, samozřejmě. Čtenáři v anglofonním světě hledají v textech Newmanových knih odkazy na jiná díla, filmy, knihy. Což v České republice i na Slovensku chybí. Nakladatel si tedy vzal na hrb riskantní podnik. Ve světě úspěšnou knihu, podpořenou nesmírným podhoubím autorovy činnosti, prsknul mezi české čtenáře, kteří o fenoménu Anno Dracula nemají zpravidla ani tucha.

Jak se k románu postaví český čtenář, ne kterého se vychrlí celý děj, bez úvodu, bez vydávání v časopisech, bez předchozího varování v povídkách? Pokud překlene těžkých 100 stran začátku, dostane se mu zážitku doslova neopakovatelného. Proč těžkých 100 stran? Na talíř jsou mu předhazována kvanta postav, ve kterých se nutně neorientuje, které jsou mu cizí. Autor mezi nimi přeskakuje, ukazuje, jací jsou, co jsou zač. Vysvětluje danosti světa, který ovládají, a to zcela, upírské klany (s Drákulou v popředí, jak jinak). Překlenout se přes prvních 100 stran je trochu obtížné. Autor čtenáře zve do děje pomalu, nenápadně, jako by nechtěně, nerad. Pokud čtenář vydrží, dopadne na něj vše s váhou snad až gotického románu. Románu, kterému vévodí tajemno, hrůza a neskutečně podmanivá atmosféra.

Jeho kniha je… řekněme, sofistikovaná. Uvrhne čtenáře do dokonale fungujícího světa alternativní historie. Román vychází z dějin lidského snažení, ale prošívá je rudou nití, jak jinak také, historií upíří. Proplétá dějiny do sebe. Hledá východiska, hledá možnosti, jak dosáhnout toho, aby vše fungovalo. Oproti jiným knihám, které si hrají s alternativním pojetím dějin, Kim Newman zachází až do novinářské všetečnosti. Dá se říct, že psaní románu pojal jako obšírnou reportáž investigativního novináře, který co může, to vytáhne a na nikom nenechá nit suchou. Padni komu padni.

Závěr je trochu na vážkách. Co si z něho vzít? Je lepší, aby bylo lidstvo pod dozorem nějaké „vyšší“ rasy? Pokud to ta rasa myslí dobře? A myslí to vždycky s lidmi dobře? Skutečně? S těmi správnými lidmi rozhodně. Ale co ti ostatní? Je něco jako nadčlověk? Nikoliv nietzscheovský nadčlověk, ale čistě hitlerovský. S přesně danými tělesnými i duševními vlohami.

Ač u nás nemá Newman naservírovanou a lačnou čtenářskou základnu, jeho román by se měl i tady dočkat zaslouženého obdivu. Není to román revoluční, nezmění nikomu život. Je to román, abych tak řekl, s koulemi. A to se počítá.

Nutno pochválit překladatele Milana Žáčka za perfektně odvedenou práci. Nutno pochválit i Michala Kubu za skutečně povedenou obálku. A nakonec je nutno pochválit i nakladatele, že do tak riskantního podniku šel.

NEWMAN, Kim. Anno Dracula. Vyd. 1. Plzeň. Laser-books, 2015, 414 s. ISBN 978-80-7193-374-8.