Polsko za druhé světové války

• 

Recenze

Vytvořeno 8. 6. 2015 3:00

Autor: Jiří Lojín

Připomínat, kolik Židů zahynulo za druhé světové války, by bylo opakování známých faktů. Přestože jde o číslo obrovské, nebo právě proto, nedokáže zcela dobře vypovídat o hrůze, kterou museli tito lidé prožívat. Mnozí z nich se ze dne na den z pohodlného života propadli až na samé dno. Blanka Kubešová se nechala inspirovat vzpomínkami ženy, která přežila řádění nacistů v Polsku. V knize Kapky štěstí a naděje sleduje i osudy její rodiny, osudy, které připomínají dobře vyfabulovanou dobrodružnou knihu. Taková dobrodružství by však nechtěl prožívat nikdo z nás.

Mladá židovská dívka Hanna prožívá první lásku, život vypadá nádherně, zdá se, že štěstí nemůže nic zkalit. Polsko však čekají tragické časy. Vojsko nacistického Německa vtrhává na polské území, svůj díl si chtějí urvat i jiné státy. Lidé však musí žít dál.

Autorka byla postavena před problém zpracovat relativně velmi složitý příběh, což je dáno velkým počtem postav. Přestože nejvíc sleduje židovské dívky z rodiny Abelowiczů, své výrazné osudy prožívají i jejich rodiče. Hanna, Ariel, Chava a Maya jsou zasaženy válkou velmi tvrdě, nepodléhají však svému osudu trpně, ale aktivně se snaží přežít. Jejich cesty se rozbíhají a opět kříží způsobem, jaký by člověk těžko vymyslel.

Autorka se snažila podat co nejcelistvější obraz tehdejší doby. Téměř encyklopedicky popisuje události od napadení Polska, přes stoupající represe směrem k domácímu a zejména židovskému obyvatelstvu. Tím se příběh dostává do kontextu dějinných reálií. Historie však nemůže postihnout detaily, Blanka Kubešová proto pohled zaostřuje na jednotlivé postavy, ocitající se v soukolí zrůdné mašinérie. Kniha Kapky štěstí a naděje nesleduje pouze osudy Židů, ty byly do značné míry determinovány vnějšími podmínkami. Lidé okolo nich však měli daleko širší možnosti volby, proto je jejich chování z literárního hlediska mnohem zajímavější. Autorka se jim věnuje velmi pečlivě a čtenář si musí všimnout, jak nezaujatě se snaží přistupovat k jednotlivým typům lidí. Někteří utrpení Židů v ghettech zneužívají, jiní pomáhají pašováním potravin a nechávají si za to dobře zaplatit, jiní pomáhají nezištně. Autorka však nikoho nesoudí, neovlivňuje čtenáře, aby se znechuceně díval na parazity. Konstatuje, popisuje. Soudit lidi, snažící se přežít v době, jakou si nedokážeme představit, je snadné, ale nikam nevede.

Výraznými nežidovskými postavami jsou rodiče Januše, Hannina chlapce, polští křesťané, chápající, že těžká doba smazává rozdíly mezi lidmi na podobné úrovni. Lidí podobného smýšlení nebylo a ani dnes není mnoho. K aktivnějšímu odporu povstali i někteří Němci, jako například Horst Grabber a jeho dcera Malwina. Samozřejmě, že mezi Němci existovali i prostí lidé, zavlečení do války proti své vůli, v románu je zastupuje Heinrich, kterému Chava říká Hendryk, jako kdyby stal protikladem Hendrika Höfgena z Mannova Mefista.

Kniha Blanky Kubešové v sobě skrývá několik poselství. V popředí stojí tragický osud mnoha evropských národů, který musíme stále uchovávat v paměti, abychom dokázali včas rozpoznat hrozbu návratu diktátorských režimů. Hned za tímto tématem se skrývá tvárnost davu, v němž jsou lidé schopni páchat věci, kterých by se jako jednotlivci nikdy nedopustili. V pozadí však stále svítá naděje, jíž autorka příběh vyvažuje. A tu vyjadřuje i v titulu knihy. I v těch nejhorších podmínkách se člověk dokáže – alespoň na krátkou chvíli – zaradovat a pocítit záchvěv štěstí.

Blanka Kubešová dokázala pro svou knihu nalézt silný příběh a zpracovat jej bez zbytečného patosu. Ten by dokázal celou stavbu románu zbořit. Popisnost a nezaujatý pohled zdůrazňují autenticitu, celek pak působí jako beletrie s malou příměsí literatury faktu, je čtivý, dokáže čtenáře připoutat, zároveň však, jakoby mimochodem, i poučit. Z těchto důvodů považuji Kapky štěstí a naděje za výbornou knihu.

KUBEŠOVÁ, Blanka. Kapky štěstí a naděje. 1. Praha: Brána, 2015, 272 s. ISBN 978-80-7243-767-2.