Horor na Slovensku

• 

Recenze

Vytvořeno 22. 7. 2015 3:00

Autor: Jitka Culková

Další autorská rošáda v sérii Kladivo na čaroděje tentokrát povolala na scénu slovenského spisovatele Dušana D. Fabiana. A ten přenesl děj na Slovensko, okleštil Felixův tým a změnil žánr.

Pokud první dva díly zakladatele série Jiřího Pavlovského byly vtipnou fantasy a třetí díl od Ondřeje S. Nečase detektivkou, pak je čtvrtý díl horor, resp. thriller. Felix a Klaudie vzali práci magické ochranky pro zástupce bohatého Američana a vyrážejí na aukci tajemného rukopisu. I když přesně nevědí, co mají dělat, finanční odměna je štědrá. Tak štědrá, že Felix s Klaudií vyrážejí do Nitry. Uzavřený prostor, strašidelné kulisy, tajemné vraždy a neznámý pachatel tvoří vhodný základ hororu či strašidelné detektivky ve stylu Agathy Christie a její knihy Deset malých černoušků. S paranormálními bonusy, jako je duch nitranského kata.

Aukce se účastní několik zájemců, mimo jiné i zástupci Vatikánu. Když vypukne až nepřirozená vánice a mráz, začnou zároveň mizet i zájemci o rukopis. A když se pak objeví, už tak nějak nejsou ve stavu, aby se aukce účastnili. Felix je ovšem připraven, v Atlasu magických míst zjistil, že Slovenská akademie věd leží na místě s vysokým magickým potenciálem. Archeologický ústav Akademie věd popsal Fabian jako tajemné až strašidelné místo s podivnou architekturou.

Kromě atmosféry zvládá Fabian i gradaci příběhu, stupňování napětí funguje a samotné vyřešení je také dobré a vhodně popsané. A to i přesto, že si Felix musel odpustit vysvětlování v poirotovském duchu. Odkazy na popkulturu jsou zajímavým a zábavným zpestřením. Koho by nepobavil zástupce tajemného pana Alice (TOHO Alice?), který si nechá říkat Oz, když po úderu do hlavy žije v přesvědčení, že je malý belgický detektiv s fixací na kníry. Oz není jediný, kterému se to v hlavě poplete. Ďábelská hudba prostupuje temnou budovu a vyvolává neklid ve všech. Postupné šílenství se zdá být neodvratné.

Felix s Klaudií tedy řeší vraždy v tajemném Ústavu, nebo alespoň Felix, Klaudie hlavně pije. Nic s obsahem alkoholu před ní v tomto díle není v bezpečí, a Vincenc s Walterem utužují kolegiální vztahy v Praze. Jejich velmi krátká linie je vlastně zbytečná. Nic zajímavého se neodehraje a popis jejich kulturního vyžití je spíš než co jiného náplast, aby tedy v díle byli všichni členové bezejmenného týmu. Kromě V+W intermezza je příběh ohraničen Intrem a Outrem, ve kterých je krátké nastínění vyšetřování, které se rozběhlo poté, co Felix s Klaudií opustili budovu Archeologického ústavu.

Konfrontace češtiny a slovenštiny byla vyřešena tak, že se slovenština bere jako cizí jazyk a je důsledně přeložena, podobně jako angličtina. Aukce se účastní i zástupci Yale University, mluví přirozeně anglicky a v knize jsou jejich myšlenky samozřejmě v češtině. Totéž platí pro zástupce Vatikánu mluvící italsky. A totéž platí i o zaměstnancích Akademie a slovenštině. Ze začátku to působí dost rušivě. Možná by bylo přirozenější nechat Slováky v knize mluvit slovensky a nepřekládat. Zase tolik slovenských dialogů tam nebylo a slovenština přece jen není Čechům tak cizí jako italština. Ale to je spíše můj individuální problém s překladatelem Robertem Pilchem.

Série se jmenuje Kladivo na čaroděje, ale zatím tedy Felix nepředvedl nic, co by přezdívku ospravedlňovalo. Snad se tedy dočkáme v dalším díle s názvem Výtah do pekla, který napsal stvořitel této série Jiří Pavlovský a který vrací děj do Česka, resp. do Prahy. A snad se někam posune i Felixův příběh, protože tento díl trochu odbočil ze započaté linie „Felix a jeho démon v břiše“. Odbočka ale byla zábavná a čtivá. Střídání autorů zatím této sérii vychází.

FABIAN, Dušan D. Sonáta pro Azazela. Praha: Epocha, 2013, 168 s. ISBN: 978-80-7425-173-3.