Fascinující číslo tři

• 

Recenze

Vytvořeno 14. 8. 2015 3:00

Autor: Štěpán Ledvinka

Spisovatel Jan Kameníček se před dvěma lety pustil do ambiciózního projektu, který lze velmi stručně charakterizovat jako trilogii o psaní. Každý, kdo měl kdy s literaturou co do činění, ať už čtenář, kritik nebo autor, ví, že výraz „psaní“ je sám o sobě velmi vágní a skrývá řadu významů a také mnoho práce, často celoživotní. Existují různé názory na to, zda je možné oddělit osobnost autora od jeho díla, obliba knih „o spisovatelích“ však svědčí o tom, že i na úrovni laických čtenářů to nikdy nebude zcela možné.

První částí prozatím nedokončené trilogie byla kniha Zdánlivé zbytečnosti (recenze zde), kterou Jan Kameníček napsal s Jiřím Lojínem. V ní se autoři zaměřili na teoretické i praktické aspekty psaní. V rozsáhlém rozhovoru Jan Kameníček vyprávěl o své cestě k tvorbě. Otázky Jiřího Lojína nebyly cíleny pouze na samotnou literaturu, ale i na lidi a události, jež autora formovaly. Druhá část, praktická, obsahovala povídky Jiřího Lojína i názory a připomínky Jana Kameníčka.

Zdánlivé maličkosti mají odlišný charakter. Jan Kameníček tentokrát spolupracoval se spisovatelem a publicistou Ivo Fenclem a kniha je detailněji zaměřena na některé spisovatele a rozbor jejich děl. Text lze rozdělit na několik částí, které však nejsou rozlišeny a rozděleny do kapitol, prorůstají jedna do druhé a tvoří organický celek podobající se skutečnému spontánnímu rozhovoru. V první části Ivo Fencl píše o předchozí knize – Zdánlivých zbytečnostech, jde o citaci z Fenclova článku, uveřejněného po vydání této knihy. Poměrně rozsáhle hodnotí práci obou autorů, vzápětí plynule navazuje první otázkou položenou Janu Kameníčkovi.

Hodně prostoru je v knize věnováno vyprávění o autorech, jejich charakteristických vlastnostech a výrazných úsecích jejich života. Výběr spisovatelů i zdůrazňované momenty nejvíce vypovídají o literárních preferencích Jana Kameníčka a Ivo Fencla. Pokud pomineme některé zahraniční autory, které Jan Kameníček stručně zmiňuje spíš kvůli důležitým úryvkům z jejich děl, dočteme se o Kafkovi, Fuksovi, Čapkovi a Foglarovi. Mnoho čtenářů by pravděpodobně jméno Jaroslava Foglara ze společnosti ostatních autorů vyřadilo, Ivo Fencl však do obsáhlého zasvěceného textu dokázal vložit mnoho zajímavých informací z jeho života. Na odhalování soukromí spisovatelů můžeme pohlížet jako na bulvár, ale také jako na způsob, jak lépe pochopit jejich dílo, zejména na to, co je obsaženo v symbolech a náznacích.

Jan Kameníček se soustřeďuje zejména na Ladislava Fukse, jehož znal osobně. Ve Zdánlivých zbytečnostech nalezne čtenář obsáhlou část, věnovanou tomuto skvělému českému autorovi, Zdánlivé maličkosti ji rozvíjí do daleko větších rozměrů. Součástí fuksovské  kapitoly je i rozsáhlá studie Petry Lojínové nazvaná Polarizace dobra a zla v prózách Ladislava Fukse. Její autorka se v ní zaměřuje právě na rozbor těchto aspektů, které z Fuksova díla ostře vystupují do popředí a tvoří myšlenkový základ jeho textů. Je škoda, že tato poměrně obsáhlá práce – zabírá téměř čtvrtinu knihy Zdánlivé maličkosti – není výrazněji uvedena a je pouze jako kdyby letmo vložena a komentována několika slovy.

V poslední části knihy najdeme několik textů Jana Kameníčka, povídky zveřejněné v jeho knihách a monodrama Hrobník. Ivo Fencl ke každé z nich napsal krátký, ale výstižný rozbor, upozorňující mimo jiné čtenáře na detaily, kterých by si měl v každém případě povšimnout. Zejména monodrama Hrobník jej zaujalo do té míry, že v jeho souvislosti zmiňuje nejen Fukse, ale i mistrovská díla H.P.Lovecrafta.

Knihy Jana Kameníčka mají tendenci seskupovat se do trilogií. I „Zdánlivosti“ čekají na své doplnění. Autor již dnes ohlásil jejich třetí díl s názvem Zdánlivé pochybnosti.

Zdánlivé maličkosti považuji za knihu velmi čtivou. Velkou zásluhu na tom má forma – téměř neformální rozhovor odvíjející se mezi dvěma muži, kteří o literatuře vědí hodně a dokážou o ní fundovaně a poutavě psát. Kniha nemá pevnou strukturu, osnovu, podle níž by byla stavěná, proto je ji možné číst způsobem frázovitě označovaným jako „jedním dechem“. Autoři se netváří, že jde o suchou vědeckou publikaci, přestože je věnovaná teorii literatury, zejména tvorbě. Není určena pouze odborné veřejnosti, rád se do ní začte i člověk se zájmem o kvalitní české knihy.

KAMENÍČEK, Jan a Ivo FENCL. Zdánlivé maličkosti. Vydání první. Praha: Verbum novum, 2015, 212 stran. ISBN 978-80-905137-0-9.