Povídkový debut pana šéfredaktora

• 

Recenze

Vytvořeno 25. 9. 2015 3:00

Autor: Radovan Kolbaba

Noc je nekonečná. Tak zní název nové knihy našeho šéfredaktora Jiřího Lojína. Přestože je to již druhá kniha, pod kterou je podepsaný, můžeme ji považovat za jeho prvotinu. U té předchozí - Zdánlivých zbytečností – byl spoluautorem, zatímco veškerý text díla Noc je nekonečná, kromě doslovu, má na svědomí on. Tak tedy nese vlastní kůži na literární trh s devíti povídkami uspořádanými do drobné publikace, která v mnoha ohledech klame tělem. Nejedná se však o klamání zrádné, ale hravé a vůči čtenáři vstřícné.

Tmavohnědá obálka knihy, černobílé ilustrace Jana Vojtíška vyvolávající kdeco, jen ne veselost, ukázka z povídky a doslovu Jana Kameníčka na přebalu, anotace na internetu, uvozující citát André Bretona i samotný název díla v čtenáři vytváří dojem, že má před sebou nikoliv sladkobolné, ale spíše jen bolné povídky o lidské osamělosti, plné pohledů do niter životem uvláčených postav. Nenechte se mýlit, osamělost je vskutku ústředním tématem každého z devíti vyprávění, avšak tak jako i jiné lidské emoce, ani ta není jen černá a Jiří Lojín na to rozhodně nezapomíná.

První povídka, nazvaná Půda, vyprávějící o páru, který rekonstruuje dům a snaží se o početí potomka, do očekávané atmosféry poměrně zapadá. Realita se zde prolíná se snovými pasážemi a jejich přesah do skutečna přidává povídce prvek nadpřirozena. Pokud však čtenář očekává, že autor popluje podle nastaveného kurzu, musí na něj další kus – Stín rypadla – zapůsobit jako ledový déšť z bezmračné oblohy. Povídka o milovníku piva na dovolené snad ani nemůže být rozdílnější. Jazykem, formou, vypravěčem i atmosférou. Jiří Lojín v ní dokazuje, že mu není cizí ani humorné vyprávění nutící čtenáře neustále se usmívat. Dojem rozmanitosti podtrhuje i třetí povídka – Datum, podpis. Ta je asi třicítkou úředních dopisů o jednom odstavci a vypráví celý neradostný životní příběh muže z blízké budoucnosti, jemuž úřední hajtra přidělila jméno Viktor.

Zbylých šest povídek pokračuje v nastaveném trendu. Najdeme mezi nimi sondy do duší muže, který ztratil manželku, důchodce ve svém svatostánku či překvalifikovaného uchazeče o zaměstnání, jemuž přespříliš sociální stát hodil pod nohy kmen neobyčejně vzrostlé sekvoje. Vedle takových „normálních“ povídek je tu i parodie na sci-fi žánr a jeho klišé či příběh z  postapokalyptického světa s kafkovskou příchutí.

Atmosféře jednotlivých textů skvěle slouží i způsob vyprávění, který se pokaždé přizpůsobí. Úvodní příběh je jako jediný napsaný v první osobě, obsahuje minimum dialogů a především krátké a úderné věty. Naopak povídka nazvaná Litujeme a variace na sci-fi s příhodným názvem Mise jsou plné konverzací hlavních hrdinů s jinými pozemšťany či mimozemšťany. Pokud jazyk rozverného Stínu rypadla pokračuje v tradici české školy psaného humoru, úředně strohý Datum, podpis používá zcela opačné vyjadřovací prostředky lejster a odlidštěných zákonů.

Způsoby vyjadřování nejenže skvěle slouží jednotlivým příběhům, ale ukazují ještě jednu skutečnost. Přestože je Jiří Lojín v podstatě literárním debutantem, jeho dílo netrpí neduhy začínajících spisovatelů, kteří se stále potýkají s, v teorii možná prostým, avšak v praxi s náročným, kladením jednoho slova za druhé. Všechny povídky, snad kromě posledního Prasete, připomínajícího atmosférou Franze Kafku, se čtou takřka samy a snadno čtenáře pohltí.

Vadou na kráse sbírky Noc je nekonečná mohou být snad jen závěrečné pointy, které jsou spíše logickým vyústěním příběhů, než v dnešní době moderním šokujícím zvratem. Jak ale dokazuje závěr povídky, která propůjčila název celé knize, i taková pointa čtenáře dokonale uspokojí.

Noc je nekonečná rozhodně nekonečnou není. Právě naopak, jedná se o útlý svazek s příběhy, z nichž většinu přečtete do čtvrt hodiny. Autor se vás nesnaží ubít přílišnou popisností či zbytečnými dialogy. Řekne svoje, stručně, ale přesně, a jde dál. A tak to má, nejen dle doslovu Jana Kameníčka na konci knihy, být.

LOJÍN, Jiří. Noc je nekonečná. 1. vyd. Hradec Králové: Milan Hodek | Paper Jam, 2015, 136 s. ISBN 978-80-87688-33-5.