Recenze: Ondřej S. Nečas – Síť přízraků

• 

Vytvořeno 3. 3. 2016 2:00

Autor: Jitka Culková

Sedmé pokračování stále úspěšnější série Kladivo na čaroděje napsal Ondřej S. Nečas, pro nějž byl tento díl s názvem Síť přízraků už druhým přispěním do této série.

Je autorem třetího dílu, Kruté stroje, který byl přijat poněkud rozpačitě, byť šlo o dobrou novelu. Ale co je dobré pro knižní trh, nemusí být dost dobré pro vysokou laťku nároků čtenářů Kladiva na čaroděje. Druhý pokus Nečasovi vyšel lépe, Síť přízraků fanoušci přijali s nadšením. Aby taky ne, kromě Felixe a jeho party tu narazíme na Sherlocka Holmese, doktora Sovu, Buffy přemožitelku upírů i na skutečnou čarodějnici a psa s krizí identity.

Nečas v úvodu nastíní současnou krizi magie i nepříjemnou situaci Felixe a dál se zabývá samotným příběhem, který tyto dvě nosné dějové linky nerozvíjí. Tentokrát je to Klaudie, která přinese Felixově partě novou práci. Klaudiina přítelkyně z blázince se dostala do problémů a jediné, co Felix a Klaudie v bytě nalezli, byla malá holčička. A tak se Klaudie vžívá do role náhradní matky a kolem dojemné dvojce se začínají odehrávat podivné věci i na poměry magické Prahy.

Aby problémů nebylo málo, objeví se i vážená členka magické komunity Ester von Blaschkof a její pomoc je spíše danajským darem pro Felixovo vyšetřování. Pro čtenáře je však Esteřin zákrok zdrojem zábavy.

Jak už jsme v této sérii zvyklí, vyšetřování probíhá rychlým tempem, a závěr je strhující. Nečas si dal ovšem pozor a vyslyšel výtky čtenářů, kteří si stěžovali na příliš uspěchané závěry. V Síti přízraků si tak rozřešení a poslední bitvu můžeme opravdu vychutnat. A prostředí, které autor tohoto dílu zvolil, je také netradiční a velmi zajímavé.

Samozřejmostí jsou vtipné situace a dialogy, i když se četností a rázností Nečas nevyrovná Pavlovskému. Spolu s propracovanou zápletkou a hutnou hororovou atmosférou začátku příběhu se Síť přízraků řadí k tomu nejlepšímu z celé série. Jediná drobná vada na kráse této knihy je minimální výskyt Waltera. Je to škoda, protože tento nekrofil z Olšan by Felixově partě jistě značně pomohl. Tak snad v příštím díle budou čtenáři odškodněni a Walter dostane příležitost opět zazářit.

„Ty pořád něco máš,“ vrčel Felix, zatímco zápasil se zašlými šrouby krytu klimatizace. „Vždyť i s jednou rukou můžeš prožít plnohodnotný život, no ne? Spousta slavných lidí měla jenom jedu ruku.“
„Vážně?“ odsekla Klaudie. „Kdo třeba?“
„Terminátor,“ přidal se Vincenc. „Nebo Hellboy, že jo, ten má ruku z kamene.“
„Umělou ruku má kdekdo,“ ujišťoval ji Felix. „I králové, Oskar Patnáctý například. Anebo kapitán Hook. Dave Lister…“
„Někdo skutečný by tam nebyl?“
„Aaron Ralston,“ navrhl Felix. „To je ten horolezec.“
„Ten zvládal i mlátit manželku, s jednou rukou!“ doplnil Vincenc. [1]

[1] NEČAS, Ondřej S. Síť přízraků. 1. vyd. Praha: Epocha, 2014, ISBN 978-80-7425-217-4. Str. 114-115.