Recenze: Rjósuke Takeuči – All You Need Is Kill – Stačí jen zabíjet

• 

Vytvořeno 5. 5. 2016 1:00

Autor: Radovan Kolbaba

Manga v našich zeměpisných končinách už dávno není jen „takovej trochu úchylnej komiks z Japonska“. Díky snaze vydavatelů mají čeští čtenáři možnost seznámit se s mnoha zásadními japonskými grafickými romány, jako jsou Crying Freeman, Naruto, či Death Note. Vydavatelství CREW teď rozšířilo svoje portfolio o další mangu s poetickým názvem All You Need Is Kill – Stačí jen zabíjet.

Zuří válka. Nejděsivější, jaká se kdy odehrávala na povrchu planety Země. Lidé přestali bojovat mezi sebou, protože konečně získali společného nepřítele. Mimozemská rasa nazvaná Mimici sice připomíná přerostlé bowlingové koule s tlamou jako noční můra každého dentisty, ale jejich množství i schopnosti jsou naprosto smrtící a daří se jim snižovat stav lidstva po stovkách milionů. Postavit se jim dokáží pouze vojáci vybavení bojovými obleky vyráběnými na jediném místě na světě - v Japonsku. Právě sem teď míří mimická ofenzíva, a pokud nebude zastavena, lidé ztratí jakoukoliv naději na přežití. 

Uprostřed toho všeho se nachází mladý rekrut Keidži Kirija, pro kterého je válka každodenní realitou. A je to právě Keidži, který se zabitím jednoho typu mimozemského nepřítele dostane do časové smyčky a po každé svojí smrti se vrátí několik hodin před bojovou akci a získá tak další pokus k přežití i vítězství. 

All You Need Is Kill (AYNIK) je především válečný a akční komiks, jedná se o adaptaci knihy Hirošiho Sakurazaky z pera Rjósuke Takeučiho. Boj se strašlivými nepřáteli a Keidžiho zoufalá snaha stát se natolik dobrým, aby je dokázal porazit, se linou celým svazkem jako stříbrná ni. V mnoha ohledech příběh připomíná počítačovou hru, v níž se hráč dostal na místo, které není schopný překonat, a tak neustále znovu a znovu načítá uloženou pozici. Naštěstí se Keidžiho zkušenosti přenáší do dalšího života a tak mladý voják „expí“ jak blázen. Dokonce si uvědomí, že se stávajícím vybavením nemá šanci a zapracuje i na svém inventáři. Hráči Diabla, mnohých onlinovek a her na podobném principu vědí, o čem píši. Autoři si jsou tohoto faktu vědomi a dokonce to v díle přiznávají. AYNIK naštěstí není jen o boji a komiksem se mihne i několik svůdných dívek, které do Keidžiho příběhu větší či menší měrou zasáhnou. Romantická linka druhé poloviny knihy je ostatně možná tím nejlepším, co AYNIK nabízí. 

Příběhem provází černobílá kresba, jejímž autorem je Takeši Obata. Kreslíř série Death Note – Zápisník smrti dokázal přesvědčivě podat vše, od epických bitev po komorní rozhovor s dívkou. Jeho kresba nebuduje atmosféru ani tak detaily jako spíš hrou světla a stínů, které jsou v černobílém podání o to podmanivější. Při prohlížení panelů, na nichž mimici masakrují civilní obyvatelstvo znechucením přivřete oči a naopak se necháte pohltit zběsilou kresbou bitev, které nejsou vždy jasně přehledné, ale dokonale atmosférické. 

Příběh má několik slabších okamžiků, které paradoxně přicházejí ve chvílích, kdy autoři sešlápnou plynový pedál. Neustále se opakující bitvy mohou být pro čtenáře obdobně frustrující jako pro Keidžiho, kterému nezbývá než je prožívat znovu a znovu. Zlomem je přibližně v polovině svazku popis minulosti druhé hlavní postavy, nejlepšího vojáka světa s tváří i postavou porcelánové panenky, Rity Vrataski. Příběh dostane osobitější ráz a neúprosně spěje k emocemi nabitému finále, které sice nenabídne takové rozuzlení, jaké očekává většina čtenářů, ale zasáhne přímo u srdce a dokonale vyždíme city toho, kdo právě knihu svírá. 

Pokud jste nikdy nečetli žádnou mangu, připravte se na trochu jiný zážitek. Kresba i některé prvky příběhu vykazují znaky, které v běžné, řekněme euroamerické, komiksové tvorbě nenaleznete. Nejlépe to ilustruje samotné řazení stran v opačném pořadí, než jsme zvyklí, a nutnost číst zprava doleva. Přesto je AYNIK velmi přístupná českému čtenáři, a pokud se jen trochu přizpůsobí japonskému stylu vyprávění, bude se skvěle bavit. 

Suma sumárum nabízí All You Need Is Kill příležitost pro všechny, kteří mají rádi mangy, či by se s nimi rádi seznámili. Příběh plný boje je dobře nakreslený a především v druhé půli získává silný emocionální náboj. Máte-li po přečtení této recenze pocit, že by to mohlo být něco pro vás, neváhejte a běžte si tuto neobyčejnou knihu pořídit.