
Roman nade všechno miluje koblihy. Není dne, aby si jednu nedal. Pak ale začne koblihy nenávidět. A to jen kvůli jednomu špatnému školnímu výletu. Kniha Jak mi kobliha s marmeládou zničila život od Marka Loweryho je vtipná a velice ztřeštěná.
Jak mi kobliha s marmeládou zničila život vyšla v roce 2016 v nakladatelství Argo, stejně jako dvě předchozí knihy tohoto autora určené dětem a mládeži.
Roman Garstang je třídní vyvrhel a navíc také maminčin mazánek. Každý den si s oblibou dává ke snídani marmeládovou koblihu (protože ta s citronovou náplní je podle Romana opravdu hnusná a měli by ji přestat vyrábět) a často si také další dává ke svačině. Nejinak je tomu dne, kdy jede celá Romanova třída na výlet. Jelikož Roman nestíhá snídat, bere si koblihu s sebou do autobusu a doufá, že se najde příležitost, kdy ji bude moct sníst, i přes zákaz jídla v autobuse. Bohužel na něj ale žaluje spolužačka, a tak si Roman koblihu schovává do kapsy na později, zatímco je nucen si na zbytek cesty sednout vedle třídní učitelky. Když pak stojí před akváriem, nastává ten moment, kdy se chce do své dobroty zakousnout, toho si ale všimne třídní kráska Jane Dixonová, a aby toho nebylo málo, tak ještě třídní šašek Darren, a o zápletku je postaráno.
Kniha je určena mladým čtenářům a ti jistě humor Marka Loweryho ocení. Hlavní hrdina příběhu je třídní otloukánek, který se ze dne na den stává hvězdou a to jen díky tomu, že si ho všimne Jane. Roman ale o tuto publicitu nestojí, a tak se snaží své „přítelkyně“ zbavit. Roman totiž dál chce žít tak, jak žil před oním incidentem na školním výletě. Chce každý den vstát, dát si koblihu a ve třídě žít tak, aby si ho nikdo nevšímal.
I když je knížka určená převážně k pobavení, jsou tu i situace, ze kterých se dítě může poučit. Roman se například dozvídá, že do role třídního lůzra se nedostal pro nic za nic a že jeho láska ke koblihám může někomu ničit život.
Kniha se dělí na pět hlavních kapitol, které nesou název podle pracovních dní v týdnu. Další podkapitoly se pak jmenují podle nejpodstatnější události v kapitole. Autorem ilustrací je Lukáš Urbánek, který využil pouze minimum barev, a to černou, bílou a oranžovou. Příběh není nijak zvlášť náročný a pochopí ho určitě každé malé dítě. Navíc autor používá výrazy, které se objevují především v mluvě dětí školou povinných, a tak jim může být Romanovo vyprávění bližší. Navíc se v příběhu objevuje jen několik dobře zapamatovatelných hlavních postav. Ty vedlejší dovytváří atmosféru a slouží hlavním postavám, aby se mohly rozvíjet.
Koblihu doporučuji malým rošťákům, kteří se u čtení rádi pobaví, ale i dospělí, kteří po ní sáhnou, rozhodně nebudou litovat. Je také možné, že se u ní budou smát víc než jejich potomci.
Ukázka
A ještě bych se asi měl zmínit o tom, že je … no – hezká, jestli víte, jak to myslím. Má hezkou hlavu a obličej. Vlasy má taky hezké, jako hnědý vodopád. Ale ne jako vodopád špinavé vody – myslím hnědý jako horká čokoláda. A taky hezky voní, jako prášek na praní s jahodovým aroma. A víte, co je na Jane nejlepší? Její iniciály J.D. jsou stejné jako můj zamilovaný jahodový džem. Jane se mnou nikdy normálně nemluví. Je jako nádherná zlatavá kobliha ve výkladní skříni – jako něco, co vypadá úžasně, ale je až bolestně nedosažitelné. (str.29)