Recenze: Martin D. Antonín – Kladivo na čaroděje: Pekelná šleha

• 

Vytvořeno 7. 6. 2016 1:00

Autor: Jitka Culková

Martin D. Antonín je v tvůrčí rodině Kladiva na čaroděje nováčkem, ale zařadil se do série se ctí. Vtipné hlášky, dechberoucí souboje, šokující odhalení a nestandartní postupy, to vše zvládl začlenit do svého dílu kultovní série. Osmé pokračování je tedy opět výborné. A co víc, Felix a jeho bezejmenná parta tentokrát na případu vydělají i nějaké peníze. A to je pořádná novinka.

A jak tedy přijde vyšetřovací parta k novému lukrativnímu případu? Vskutku originálně – klient přijde sám do jejich kanceláře. Zamilovaný muž potřebuje pomoc při hledání své ztracené přítelkyně. Její zmizení má jisté magické aspekty, proto se rozhodl obrátit na Jonáše. A ten případ, po velmi štědré finanční dotaci, přijímá. Ostatně se zdá, že pátrání bude do večeře uzavřeno. Nic ovšem není tak snadné, jak si čtveřice detektivů představovala. Tak předně nejde jen o nějakou ztracenou holku, do hry se dostávají boháči, kteří se neštítí ničeho, Sedmička i démoni v čele s Rashildem. Tentokrát je to Ester, kdo projde proměnou, a stejně jako Vincencova proměna v psa minulém díle, je i Esteřina metamorfóza navýsost zábavná.

V Pekelné šleze, jak se osmý díl série jmenuje, dostávají prostor všichni čtyři detektivové a jsou využity všechny jejich neobvyklé schopnosti. Vtipem Martin D. Antonín opravdu nešetří a třeskuté dialogy střídá nadupaná akce se zmutovanými ještěry, dálniční honičkou i rvačkami mezi fotbalovými fanoušky. Příběh se opět odehrává v Praze a pražské reálie jsou tentokrát využity opravdu nápaditě. A v případu tunelu Blanka se leccos vyjasní. Kromě toho se u tunelu odehraje jedna z nejzábavnějších bitev Pekelné šlehy mezi fanoušky Sparty a fanoušky Baníku. A jejich následná spolupráce je opravdu strašidelná – tvrdé jádro sparťanských fanoušků spolupracuje se skalními fandy Baníku –, no uznejte, že to zní strašidelně!

Martin D. Antonín se ve své příběhu zmíní i o emigrantovi ve Felixově břiše a rozvíjí i téma Sedmičky a podivného chování magie. Doufejme, že v dalším díle dostaneme dalších pár nápověd na toto téma.

A jak to nakonec dopadne se ztracenou dívkou? Vskutku originálně, jak jinak. Pekelná šleha má výborný příběh, skvělé hlášky a zajímavé vedlejší postavy a i když není fanoušky přijímána jednoznačně pozitivně, nedělá sérii ostudu a za přečtení rozhodně stojí. Posuďte sami:

„Proč na mě tak divně zíráš, Klaudie?“
Protože uvnitř své hlavy zápasila s nadějí o pistoli a pokoušela se jí zabránit v sebevraždě.
Felix si v tu chvíli řekl, že už se na Klaudiino utrpení nemůže dívat, a tak chtěl odejít. Nutkání usadit Waltera ale nakonec převládlo: „Hele, přemýšlej trochu. K čemu by nám byl vzorek klientovy DNA? Jsme snad kriminálka? Proč za náma lidi choděj?“
„Jo, to by mě vážně zajímalo…“ utrousila Klaudie otráveně. „Já na to ještě nepřišla.“
Vincence však otázka zaujala: „Jo, proč vlastně? Ty to víš, Nekro?“
Intelektuální výzva Waltera zaujala natolik, že nelichotivou přezdívku nonšalantně přešel: „Nó, asi… protože si nás chtějí… najmout?“
„Hm… najmout…“ zamračil se Vincenc. „Ne, blbost, to nesedí, ale počkej, třeba na to přijdem. Já bych řek, že nás většinou zkoušej oškubat. A vydírat. Podojit o informace. Nebo zastrašovat.“
„Jo, dobře, to všechno se občas děje, ale proč k nám klienti choděj nejčasteji?“
„Aby nás zabili!“ (Str. 21-22)