Recenze: Paula McLain – Létala jsem za sluncem

• 

Vytvořeno 18. 7. 2016 1:00

Autor: Tereza Zítková

Beryl Markhamová prožila celý svůj život v Africe. Zpočátku na farmě se svým otcem a později se svými partnery v různých koutech tohoto kontinentu. Nikdy se ale nesmířila s  pro ni podřadnou rolí pouhé ženy v domácnosti. Díky své píli a touze se stát tou nejlepší se nakonec proslavila. Užijte si úžasný příběh o cílevědomé ženě, napsaný Paulou McLainovou, Létala jsem za sluncem.

 

 

 

Kniha začíná Prologem, kde se hlavní hrdinka chystá ke svému letu přes Atlantik, o jejím úspěchu či neúspěchu se ale čtenář dozví až na jejím úplném závěru.

Beryl byla odmalička dobrodruh. Poté, co ji matka opustila v pouhých čtyřech letech, zůstala na farmě pouze se svým otcem. A ten byl tak zaujatý cvičením svých dostihových koní, že ani neměl čas svou dceru správně vychovávat. Částečně se tohoto úkolu zhostil domorodý kmen sídlící vedle jejich příbytku a o zbytek výchovy se postaral sám život. Beryl tak vyrostla ve velice nekonvenčně myslící ženu, v ženu, která se toužila stát nejlepší trenérkou koní na světě. A to se jí částečně podařilo. Přes všechny překážky, které jí tehdejší společnost kladla do cesty, se stala nejmladší a nejuznávanější trenérkou černého kontinentu. Lidé si o ní povídali a bohužel to často nebylo jen v dobrém. Jak totiž Beryl vynikala ve svém povolání, tak se absolutně nevyznala v roli manželky a ženy. Její vztahy často končily fiaskem, o kterých mluvila skoro celá Afrika. I když se Beryl ustavičně snažila zamilovat se a být šťastná, končila často sama a v slzách. Za svou slávu a úspěch tedy platila celkem tvrdě. 

Beletrizovaný životopis úspěšné ženy napsala autorka knihy Pařížská manželka, který vypovídal o osudu ženy Ernesta Hemingwaye. Stejně jako ve svém prvním díle, tak i tady si spisovatelka vybrala osud velice silné a nekonvenční ženy, která jen toužila po tom být šťastná a nebála se proto udělat skoro cokoliv. Osud Beryl Markhamové určitě nebyl lehký, ale dá se říct, že díky tomu se stala tím, čím chtěla. Byla zocelená už odmalička a věděla, že život nenabízí nic zadarmo, že za štěstí se musí bojovat a prát se do posledního dechu. 

Série beletrizovaných životopisů vycházející v nakladatelství Metafora má zajisté u čtenářů úspěch. V těchto příbězích mohou sledovat osudy slavných a úspěšných lidí na pozadí historických událostí. Navíc se autoři vždy snaží své hrdiny zasadit do určitého prostředí pomocí zajímavých konverzací, které nemuseli, ale mohli vést se svými současníky. 

Kniha Létala jsem za sluncem je plná krásných popisů tehdejší Afriky. Afriky, která byla na počátku kolonizace a ukazovala bílým přistěhovalcům, že je sice na jednu stranu krásná a okouzlující, ale na druhou i nebezpečná a smrt přinášející. Kromě svérázné Beryl se zde čtenář může setkat s baronkou Blixenovou, kterou může znát z knihy Vzpomínky na Afriku, s budoucím anglickým dědicem trůnu či se zajímavým Denysem Finchem Hattonem – mužem, který popletl hlavu výše zmíněným dámám, ale byl zároveň skvělým lovcem a organizátorem safari. Osudy se zde proplétají a navzájem ovlivňují mnohem víc, než by člověk na tak velkém kontinentu čekal.