Recenze: Franziska Stalmann – V srdci je spousta místa

• 

Vytvořeno 1. 9. 2016 1:00

Autor: Tereza Zítková

Láska je úžasný pocit. Když jste zamilovaní, vidíte svět lepší, sami se cítíte šťastní a vše je úžasné a skvělé. Láska ale může často ubližovat. Když se zadaný zamiluje do jiného člověka než do svého partnera. Když vás láska donutí odejít od svých bližních. O mocné lásce vypráví ve své knize V srdci je spousta místa Franziska Stalmann.

Alla je ve své podstatě šťastná. Žije se svým manželem, vychovávají spolu již dospělá dvojčata, stará se o svou nemocnou matku a pracuje jako překladatelka. Víceméně jí nic nechybí. Když ale jednou sedí ve své oblíbené kavárně, zahlédne muže, který jí okamžitě učaruje. Alla se ve svých téměř padesáti letech zamiluje do muže o téměř deset let mladšího a to opravdu bezhlavě. V okamžení opouští svou rodinu, svůj zaběhnutý život a pouští se do bláznivého dobrodružství. 

Její zamilovanost je ale trnem v oku nejenom opuštěnému manželovi, ale i jejím synům. I když už jsou to skoro muži, chtějí svou rodinu mít pohromadě a nechtějí, aby se jejich rodiče rozváděli. Navíc i jejím kamarádkám není tento stav po chuti. Zvykly si na to, že mohou Allu zvát s jejím manželem na společné akce a ve chvíli, kdy si Alla najde muže nového, nevědí, co si s touto situací počít. Mají pozvat Allu i s jejím novým mužem, nebo jen Allu samotnou, a co chudák manžel?

Alla se ocitá v hrozné situaci. Kromě starostí o matku, jež je na tom se svou demencí čím dál hůř, se musí vyrovnávat s následky svého rozhodnutí. Rmoutí ji, že synové se k ní otáčejí zády, je smutná, protože se chce dál vídat se svými kamarádkami, a hlavně touží po tom, aby i její manžel byl šťastný. Protože i když už s ním není, je to člověk, s nímž má děti a byla s ním velký kus života spokojená.

Alle se tedy nabízí otázka, zda má opustit svého nynějšího přítele, opustit ten kousek štěstí, jenž se v ní usadil, anebo vsadit všechno na jednu kartu a doufat, že čas dá vše nakonec do pořádku. Je opravdu šťastná, že znovu mohla zažít ten opojný pocit zamilovanosti, ale zaslouží si ho? Morální dilema, které se v ní pere, dává čtenáři možnost zamyslet se nad tím, jestli on sám se domnívá, že Alla jedná správně či nikoliv. A co je vlastně to správné? Společnost ráda generalizuje a má na vše svá pravidla. Ale člověk není vždy ze stejného těsta. Každý z nás cítí a vnímá svět jinak a tím se také rozdílně rozhoduje. Pro jedny by bylo nepředstavitelné vůbec svého partnera podvést, další berou utajenou nevěru jako něco neškodného a jiní neumí žít dvojí život, proto se často rozvedou anebo svého milence pustí k vodě. 

Příběh je svižný, děj rychle plyne. Autorka se nezaobírá popisnými pasážemi. Celý text je především poskládán z dialogů, které mezi sebou postavy vedou, a monologů, které vede Alla sama se sebou. Hlavní postavou a zároveň i vypravěčkou je Alla. Většina příběhu je tedy čtenáři předkládána z jejího úhlu pohledu.

Téma lásky je věčné a také vděčné. Vždy se najde okruh čtenářů, kteří si o tomto pocitu rádi přečtou. Mě kniha nijak nezaujala, ale zároveň ani neurazila. Jde o průměrné oddechové dílo, které si přečtete na dovolené, ale za pár dní už pomalu nebudete vědět, o čem bylo.