Recenze: Michal Viewegh – Melouch

• 

Vytvořeno 9. 12. 2016 0:00

Autor: Jiří Lojín

Každá nová kniha Michala Viewegha vyvolává otázky, kterým směrem se dál bude autor vyvíjet. Možná jde o důsledek jakéhosi bludu, vycházejícího z představy, že extrémní situace vedou člověka k přehodnocení priorit, což by se na literární tvorbě nutně odrazilo. I když posledních několik textů příliš nepřekvapilo, nejnovější kniha Melouch vzbuzuje zvědavost.

 

Anotace prozrazuje, že se tentokrát autor vymanil z poněkud zatuchlých vod intimních vztahů s autobiografickým podtextem, kterých jsou plné nejen Biomanželky a Biomanželé, ale i většina povídek. Zvolil absurdní, ale zajímavou dvojici hrdinů, které spojuje učitelské povolání, ale každý z nich má ještě další – jeden si vydělává jako gigolo, druhý jako nájemný vrah. Už sama představa, že člověk, vykonávající relativně fádní a spořádané povolání, má diametrálně jiný druhý život, je zábavná a možná svým způsobem i vzrušující.

Nejde o příliš rozsáhlý text. Něco málo přes sto padesát stran a velké řádkování nedává příliš velký prostor pro dlouhé vyprávění, ale v některých případech to může být výhoda. A důsledek je viditelný hned od prvních stránek. Žádné dlouhé úvody, autor jde rovnou k věci, stručně a svižně, což určitě potěší. Opět zmíním anotaci, v níž se praví, že jde o thriller i tragickou lovevestory. Ano, v tom anotace nelže ani nepřehání, navíc oba tyto žánry zpracovává autor přehledně a poctivě, i když většina thrillerů má v sobě víc napětí a akce. Avšak nebuďme neskromní, Melouch má jiné přednosti.

Výbornou volbou bylo, že autor vše úhledně zabalil do obalu spisovatelových myšlenek autobiografického ražení a následně do další vrstvy vyprávění děje filmovému producentovi. Lákavé obaly pak dovolí čtenáři roztrhat a servat, aby se dostal k dárečku, vězícímu uvnitř. Co je na obalech Melouchu přitažlivého? Čtenář má pocit, že se stává součástí autorova soukromí. Nejenže vidí pod pokličku způsobu jeho práce, ale stává se i součástí jeho života, sdílí společný prostor jeho chaty na Sázavě a v duchu se může procházet s ním i jeho psem. Postranním efektem rozhovoru s producentem je reálná neděje, že se čtenář může těšit nejen na napínavou zápletku vnitřního děje, ale i to, zda producent přistoupí na autorovu hru.

Michal Viewegh má skutečně talent najít zajímavé typy lidí, kterými oživuje atmosféru svých knih. Producent má slovenskou národnost a to umožnilo vedení svižných dialogů, prokládaných nejen čistou slovenštinou, ale i, jak to v podobných rozhovorech bývá, větami, kombinujícími oba jazyky. Autor, stejně jako mnoho jeho čtenářů, patří ke generaci, která se stále tak trochu cítí být Čechoslováky, a tak je jim taková kombinace velmi blízká, dokonce si dovolím tvrdit, že příjemná.

Takže shrnuto, autor má k dispozici dvě linky, které apelují na zvědavost čtenáře. Přemluví autor producenta k tomu, aby jeho námět realizoval? A o jaký námět vlastně jde? Jak dopadne? Michal Viewegh dokáže bravurně dávkovat odpovědi na všechny otázky tak, aby s nimi vydržel až do konce, ale zároveň nezačal čtenáře nudit. Když už překoná prvotní producentovy pokusy o americké móresy – očekává minutový trailer –, vkládá autor vyprávění mezi sousta jídla a doušky pití. Postup, který mistrně použil Ladislav Fuks v knize Obraz Martina Blaskowitze. Samozřejmě Daniel Potocký nebyl producent a Michal ho manipuloval k úplně jinému cíli. Daniel Potocký se stylizoval do postavy kultivovaného člověka, Vieweghův producent oslovuje autora „píčo“ a při jeho temperamentu to vůbec nezní jako urážka. 

Má smysl Vieweghovu prózu pitvat do detailů? Hledat podobnosti s Ladislavem Fuksem a postavy, které by s chutí angažoval Jiří Kratochvil? Nemá. Je lepší si Melouch přečíst pouze s tím, že jde o velmi době koncipovaný text bez hluchých míst, v němž střídavě přebírají otěže vyprávění o lásce, napětí a dynamické dialogy autora Michala a producenta Joža. Knize rozhodně svědčí absence sebestředných úvah o vztazích, určité odosobnění a soustředění se na zápletku vyprávěného scénáře. Melouch rozhodně patří mezi nejlepší Viweghovy knihy z poslední doby.

Název: Melouch
Autor: Michal Viewegh
Nakladatelství: Druhé město
Rok vydání / 2016
Počet stran / 160
Vydání: 1.
ISBN 978-80-7227-386-7