Recenze: Pavel Ilčík – Pecinek.cz

• 

Vytvořeno 22. 12. 2016 1:00

Autor: Štěpán Cháb

Náš účel na světě, dle mého chabého posouzení, je porozumět. Sledovat dění a hledat smysl, snažit se jej nalézt. Je nám dána variabilita žití, abychom dokázali vidět materii bytí z maximálního počtu úhlů pohledu. Protože vše, co vidíme, vnímáme, chápeme či nechápeme, se promítne do kolektivního nevědomí. Bude prohnáno systémem operační paměti toho našeho celoplanetárního mraveniště. Musíme pochopit. A snažit se být pochopeni. 

A do takové směsi různého žití patří i život na dně. Život závislostí. Život bez naděje. Protože i to je pohled. I z něho se dá něco naučit a pochopit. 

Pavel Ilčík byl 10 let závislý na pervitinu. Pervitin užíval, pervitin vařil, pervitin prodával, rozdával i kradl. V závěru své závislosti se spustil se svou současnou ženou a počali dítě. Díky početí se společností odepsaný Pavel Ilčík dokázal vzepřít a po osmi měsících léčby stanul před tváří slunce čistý. Bez závislosti. S touhou žít jinak, lépe. 

Čekal na něj život na hraně. Život velmi těžký. Život plný dluhů, nekonečné práce a dřiny. Pro spadnutí zpět do bezstarostné závislosti na pervitinu měl důvod prakticky každý den. Z jeho pervitinového období si do života bez závislosti přenesl půlmilionový dluh, exekuce a neustálý nedostatek. Musel být vystavený nekonečné touze všeho toho se zbavit. Utéct zpět do závislosti. A přesto neutekl. A to jen díky dítěti, které jej zbavilo závislosti, které jej učinilo „normálním“ člověkem, jenž neuteče do náruče bezstarosti (jeho slovo) jen proto, že ne všechno se vyvíjí jako v pohádce. 

Odměna za překonání závislosti byly problémy, deprese, nechuť, zoufalství. Ale zároveň i pevné rodinné vztahy, láska. A hlavně Matěj. Ilčíkův syn Matěj. Pro Pavla Ilčíka doslova poslední záchrana. 

Kniha rozhovorů Pecinek.cz odhalí čtenáři problematiku drog. Ukáže běžný den feťáka i běžný den vyléčeného feťáka. Ukáže onen střet „normálního“ s „nenormálním“. A snad právě i to se stane čtenářovi další nitkou, která mu dá pochopit. Ukáže mu cestu. Ukáže mu možnost. Úhel pohledu, který se poté zapíše do onoho kolektivního nevědomí. 

Za bibli protidrogové literatury se považuje kniha My děti ze stanice ZOO. Ale ta je příliš literární, ač vycházející ze skutečnosti. Kniha Pecinek.cz je v lecčems jiná, zajímavější, protože mluví o našich reáliích, ukazuje, do čeho můžeme sami spadnout, do čeho můžou spadnout naši potomci. Pecinek.cz je kniha skutečnější, protože… obyčejnější. 

Pavel Ilčík v ní ukazuje pocity feťáka, jeho naděje. Ukazuje sny, které se smrsknou na pouhou touhu dát si pervitin.

Kniha vyléčeného feťáka, která dovolí čtenáři šťourat se v jeho životě. Ilčíkova slova jsou krutě upřímná. Odhalují to, co my bez drogové minulosti můžeme jenom těžko chápat. Ale můžeme se o to alespoň pokusit. 

Kniha Pecinek.cz vyšla roku 2013. Pavel Ilčík doposud jezdí po středních a základních školách, kde o všem mluví se studenty. Ukazuje jim ohavnou tvář drog prostým vyprávěním o vlastním životě. A dle ohlasů samotných studentů je jeho vyprávění velmi sugestivní. 

Drogy jsou jen další cesta k pochopení.