
Nakladatelství Argo vydává další knihu o dobrodružství Pána času podle scénáře Douglase Adamse. Samotný námět ovšem napsal David Fisher, proto je na obálce uvedeno i jeho jméno. A aby těch jmen nebylo málo, do knižní podoby scénář převedl James Goss. Přes tyto zmatky je Doctor Who: Město smrti zábavným a napínavým dílem.
Doktor je v knize ve své čtvrté inkarnaci. Tedy kudrnatý pošuk s dlouhou barevnou šálou a zubatým úsměvem. Jeho společnicí je mladá Paní času Romana. Doktorův robotický pes K-9 se tentokrát v knize jen mihne, neboť Paříž, kde se povětšinou děj odehrává, není stavěná na jeho malé tlapky na kolečkách.
Město smrti z názvu knihy je Paříž. Okouzlující, barevná, uvolněná Paříž. Čtvrtý Doktor je přesně jako Paříž, asi proto má pro toto město slabost. Chce své mladé společnici ukázat všechny krásy francouzské metropole, ochutnat místní kuchyni a trochu zevlovat po kavárnách. Zkrátka dovolená. Jak ale Romana správně tuší, kde se objeví Doktor, tam se časem objeví i problém. A tentokrát je to problém ohrožující samotnou existenci lidstva.
Tajemný hrabě s perfektně vyváženým úsměvem se rozhodl ukrást obraz dámy, která tím svým proslula – Mona Lisa je v ohrožení. Přestože Romana nechápe, proč právě tento obraz je lidstvu tak drahý, vyráží spolu s Doktorem a britským policistou do akce na její záchranu.
Tentokrát se zdá být příběh přímočarý. Hrabě Scarliony chce ukrást Monu Lisu a Doktor mu v tom chce zabránit. Jak ale ubíhají stránky, začíná se děj komplikovat. Slavný profesor pracuje na stroji času, který zatím pouze zabíjí kuřata, ale má potenciál vyhladit lidstvo. Ne, že by si to inteligentní vědec uvědomoval. Doktorovi ovšem tento drobný detail neujde. Naštěstí má svůj stroj času, který je plně funkční. Doktor se vydává na záchrannou misi, ve které mu má pomoci malíř slavné Mony Lisy. Místo Da Vinciho ale ve Florencii potká dalšího hraběte Scarlioniho.
Ve Městě smrti je pouze jedna vyjížďka do minulosti, ale je opravdu napínavá a plná Doktorova humoru. Právě jemný humor uprostřed napínavého útěku nebo mučení je to, co dělá z Doctora Who tak oblíbenou postavu. James Goss dokázal zachovat Adamsův otisk v příběhu, zvláště u mimozemské rasy Jagarothů nebo u scény z pravěku, pro čtenáře Stopařova průvodce je to takové milé pomrkávání. Goss nenásilně uvádí čtenáře do příběhu a historie Pánů času, takže se bez problémů začtou i ti čtenáři, kteří nejsou zanícenými fanoušky Doctora Who.
Nakladatelství Argo si opět dalo záležet nejen na grafické úpravě, ale i na korektuře. Marketingově je skvěle vyřešeno uvedení jména Douglase Adamse na obálce v horní části knihy. Ale není to na škodu. Pokud toto jméno přitáhne víc čtenářů k Pánům času, je to záslužný čin. Navíc Adams se na příběhu významně podílel a jeho styl psaní je v knize patrný. Méně známý čtvrtý Doktor ze sedmdesátých let si zaslouží stejně pozornosti jako ti novodobí, kteří se vyskytují v příbězích vydávaných nakladatelstvím Jota.
Čtení o dobrodružstvích Doktora příjemně vyplňuje čekání na další televizní sérii. Tak s chutí do toho!
Název: Doctor Who: Město smrti
Autor: Douglas Adams, James Goss
Překlad: Pavel Černovský
Nakladatelství: Argo
Místo vydání: Praha
Rok vydání 2016
Vydání 1.
Počet stran: 320
ISBN: 978-80-257-1957-2