Recenze: Laura Rubyová – Včelí královna

• 

Vytvořeno 23. 3. 2017 1:00

Autor: Dagmar Sieberová

Obyvatelé Kostispár vědí vše o každém a co neví, to si domyslí. A pokud je pravda těžce uvěřitelná, tak není nic jednoduššího, než najít lepší vysvětlení. Finn O´Sullivan nahlásil únos oblíbené dívky Rózy, nikdo mu ale nevěří, ani jeho bratr Sean. Rózin únosce se ale pořád potlouká po okolí. Podaří se zmizelou vysvobodit? To se dozvíte v knize Včelí královna Laury Rubyové.

Finn se protlouká všedním dnem a Rózino zmizení mu nedá spát. Nedokázal policii poskytnout popis únosce, jeho výpověď tak nepůsobila věrohodně a pátrání po dívce ustalo. Všichni měli zmizelou rádi, ale nikdo ji příliš neznal. Jednoho dne se objevila na statku bratrů Seana a Finna O´Sullivanových se svojí špatnou angličtinou a jednoho dne zase zmizela. Obyvatelé se snaží se zmizením smířit. Finn nalézá útěchu u Priscilly Willisové, která nenávidí své jméno a nechává si říkat Petey. Vše se obrací k lepšímu, když o sobě dává vědět Rózin únosce.

Jak se můžete dočíst z ohlasů na knihu, jedná se o dílo z literárního směru magický realismus. Realita se tu proplétá s magií a vytvářejí jedinečnou kompozici. Finn si není jistý, zda jeho vztah s Petey a kouzelné projížďky na koni jsou reálné, nebo pouze klam. Magickou atmosféru textu dotvářejí i odlišné pohledy na známé věci. Postavy třeba přemýšlejí nad tím, zda kukuřice nehlídá strašáka. I vysvětlení některých událostí knihy je třeba hledat v nadpřirozenu.

V souladu se zvoleným literárním žánrem jsou čtenáři představeny odlišné úhly pohledu na dané události. Děj, psaný v er-formě, začíná nějakou dobu po Rózině zmizení. Kniha je rozdělená podle uplynulého času do čtyř částí, které nesou označení měsíců (např. Červen: měsíc jahod, Červenec: měsíc hromu). Dané nadpisy působí jako zemědělský kalendář a symbolizují pro mě letargii obyvatelstva Kostipár vůči spáchanému zločinu a návrat k normálnímu stavu. V první části knihy se více méně pravidelně střídají kapitoly z Finnova a Rózina pohledu. Prostřednictvím Finnových kapitol jsou čtenáři představeny Kostispáry a problémy O´Sullivanových. Róza naopak popisuje své vězení a postupně poodhaluje svoji minulost. Od druhé části seznamuje autorka s pohledy dalších tří postav, z toho si nejvíc prostoru vysloužila Petey. Knihu rámují dvě kapitoly se stejným názvem Obyvatelé Kostipár na způsob prologu a epilogu, ve kterých je hlavně popisován Finn a to, jak ho jeho bližní vnímají.

Kostispářané si nehledí svého, proto je zobrazen život hrdinů pod drobnohledem kritických sousedů. Mezilidské vztahy nejsou komplikované pouze mezi obyvateli, ale i v rodinách. Bratry O´Sullivanovy například opustila matka (jejich jediný žijící rodič) s vysvětlením, že jsou dost staří, aby se o sebe postarali sami. Mladší syn sice ještě nedosáhl plnoletosti, ale náruč nového přítele přece nepočká.

Autorka pracuje s odkazy na staré řecké báje a pověsti, ale i na Hitchcockovu tvorbu. K nalezení jsou i polská slovíčka, jelikož postava Rózy pochází z Polska. I na tematizování klišé se dostalo – princ se nevypravil na bílém koni pro svou princeznu, a tak někdo jiný musí snažit vysvobodit. Do děje je i zakomponovaná básnička, která hezky a jednoduše shrnuje Finnovo citové rozpoložení v průběhu knihy.

Kniha není klasické fantasy o kouzelnících, ani zde není na prvním místě akce. Publikace je určená čtenářům od 15 let, kteří se mohou ztotožnit s problémy dospívání. Autorka dále nabízí neotřelý pohled na svět a obyvatele jedné vesnice, která se v Illinois skutečně nachází. Postavy jsou reálné, dopouštějí se chyb a někdy se je i snaží napravit, jindy se zahrabou ve svém utrpení. Pořád se ale ještě mohou dočkat odpuštění. Laura Rubyová jednoduše brilantně snoubí fikci s realitou.