Recenze: Daniel Handler – Proč jsme se rozešli

• 

Vytvořeno 22. 4. 2017 1:00

Autor: Markéta Forejtová

Daniel Handler se pod pseudonymem Lemony Snickett proslavil sérií s názvem Řada nešťastných příhod, která dokázala zaujmout nejen mladší čtenáře. Tentokrát se ovšem zaměřuje na vztah dvou teenagerů Min Greenové a Eda Slatertona, respektive na 43 důvodů, proč se rozešli.

Kniha Proč jsme se rozešli je vyprávěna prostřednictvím dopisu Min Edovi. Ten přikládá do krabice spolu se třiačtyřiceti dalšími, zdánlivě spolu nesouvisejícími předměty, které reprezentují těch několik měsíců, které Min s Edem strávili jako pár. V dopise mají čtenáři možnost prožít zvláštní vztah od prvního do posledního okamžiku a dozvídají se také, proč se ti dva nakonec museli rozejít.

Možná se vám zdá, že má kniha poněkud prvoplánový název a že hned podle něj uhodnete, co a proč se vlastně Min a Edovi stalo. Možná máte pravdu, ale v příběhu to nehraje takovou roli. Nejde totiž o překvapení či dějový zvrat, ze kterého se jen tak nevzpamatujete. Autor si za cíl předsevzal spíš představit nám ne tak docela obyčejnou lásku mezi klukem, u něhož objevíte plno stereotypů, a dívkou, na kterou by se nehodil ani jediný.

Právě kvůli zvláštnosti toho, co si mezi sebou Mia s Edem vybudovali, se ale příběh příliš vlekl. Občas bylo skutečně těžké se nutit do dalších stránek a vůbec si zvyknout na autorův styl psaní. Zajímalo mě, jak se do sebe Min s Edem zamilovali a co se mezi nimi přihodilo, ale sáhodlouhé popisy filmů, zastrčených obchůdků a Minino neustálé litování sebe sama, mě po několika kapitolách přestaly bavit. Na jednu stranu jsem se do hlavní hrdinky snažila vcítit, protože měla ráda odlišnost a originalitu, na druhou stranu jsem ale nedokázala snést její výlevy sebelítosti, které protkávaly celý její dopis Edovi. Často jsem ho při čtení litovala, protože takovou smršť emocí bych po rozchodu číst rozhodně nechtěla.

Možná to teď zní, jako bych knihu kritizovala pro její jedinečnost a pro to, že se snaží vybočit z řady. Tak to ale není – oceňuji veškerou snahu. To, co mi tolik vadilo, byla spíše zdlouhavost, s jakou Daniel Handler popisoval veškerý děj. Kdyby kniha byla o sto stránek kratší, mnohem lépe by se četla a Min by dokázala vyprávět ten samý příběh.

Na druhou stranu jsem si u čtení celou dobu jen nezoufala. Danielu Handlerovi se povedlo napsat příběh věrohodně formou dopisu. Možná vám bude chvíli trvat, než si zvyknete na věty typu „a tak jsem tě pozorovala dál“, ale po pár kapitolách si tohle oslovování začnete užívat, protože k celé atmosféře knihy zkrátka patří. Autor také zaujal zvláštní přístup k charakteru Eda. Představte si typické klišé: basketbalový hráč, vysportovaný, populární, na první pohled tak trochu snob, ale sympatický. Tak takový byl Ed, nebo tak nám byl na začátku alespoň představen. Jenže právě jeho vztah s Min umožňuje čtenáři nahlédnout pod tuhle povrchní vrstvu osobnosti a odhalit Edův skutečný charakter. Z důvodu vyzrazení děje ho tady popsat nemůžu, ale troufám si tvrdit, že vás překvapí.

Nesmím ovšem zapomenout zmínit to nejlepší, co v knize Proč jsme se rozešli najdete: ilustrace. Jejich autorkou je Maira Kalmanová a musím říct, že se podařily skutečně na jedničku. Kniha je tak potěchou pro oko každého čtenáře a ilustrace vás dokonce dokážou motivovat k tomu, abyste četli dál.