Recenze: Giles Milton – Když Hitler bral kokain a Stalin vyloupil banku

• 

Vytvořeno 29. 5. 2017 1:00

Autor: Lucie Sigmundová

Historie nabízí opravdu rozmanité příběhy. Některé fascinují svou bizarností, jiné neuvěřitelností, vtipností i brutalitou. Ale kromě velkých událostí, o kterých se všichni učíme ve školách, jsou tady ještě ty „malé“. Historie všedního dne a konkrétních jednotlivců, které většinou přecházíme bez povšimnutí. Pokud vás podobné věci baví, pak čtěte dál. Když Hitler bral kokain a Stalin vyloupil banku je kniha perliček, které jsou tak neuvěřitelné, že je snad ani nikdo nemohl vymyslet. 

Ač se Miltonova kniha kvůli větší údernosti opírá o jména, která se nesmazatelně vepsala do povědomí celé civilizace, je co do rozmanitosti „hrdinů“ mnohem bohatší. Vlastně ji z drtivé většiny netvoří panovníci, politici a velká rozhodnutí, ale ti „méně podstatní“ lidé kolem. Ti, na které v rámci velkého vyprávění už nezbylo místo. A že je to opravdu zajímavá partička – hrdinové, vrazi, dobrodruzi i otroci. Některé znáte (Agatha Christie), o řadě z nich jste určitě dosud nikdy neslyšeli. A přitom třeba bojovali ve druhé světové válce ještě dobrých třicet let po jejím konci.

Historik Giles Milton vážně umí vyprávět. S patřičným nadhledem a jednoduše. Dokáže na pár stránkách podat příběhy tak, že jsou zajímavé a příjemně se čtou.

Ale co si budeme povídat, přidaná hodnota této knihy tkví především v tom, že se mu podařilo sesbírat dobré kousky, které se staly. Přinejmenším podle autora. A jelikož většina z nás pravděpodobně nebude mít zdroje na jejich ověření, nezbývá, než mu to věřit (nebo jej aspoň brát s rezervou). Čtete a u toho si nahlas či v duchu říkáte takové to „páni“, „neuvěřitelné“, „no tohle“ a podobně. Sbíráte tak příjemnou formou vědění, kterým… no, můžete omračovat přátele u piva.

Nesluší se v žádném případě převyprávět obsah knihy, ale pro nastínění toho, co vás v ní čeká, si dovolím vrátit se k jedné z historek o Hitlerovi (ačkoli zrovna zde hlavní roli nemá). Milton z dochovaných lékařských záznamů zjistil, co všechno Hitler bral, když táhl na Sovětský svaz. Byl pod vlivem osmdesáti různých drog, včetně opiátů a laxativ. A vždy, když se chystal strávit noc s Evou Braunovou, si nechal píchat výtažky z prostaty mladých býků. Tohle a spousta podobně laděných informací je podáno ve větší či menší příběhové formě, zkrátka tak, aby se to lehce a přiměřeně atraktivně četlo. To dělá z téhle knížky ideální záležitost do vlaku nebo na volné odpoledne, ať už vás historie jako taková baví, nebo ne. Prostě si jen sedněte a nechte se omráčit přívalem informací.