Recenze: Melanie Gideon – Měsíční údolí

• 

Vytvořeno 27. 8. 2017 1:00

Autor: Tereza Zítková

Lux je svobodná matka, která se snaží skloubit výchovu svého pětiletého syna s prací. Neustále hledá trochu času pro sebe, toho jí ale bohužel příliš nezbývá. Jedno léto však vezmou jejího syna Benna k sobě její rodiče a ona má čtrnáct dní jen pro sebe. Vydá se tedy stanovat, když v tom se objeví hustá bílá mlha. Příběh o cestování v čase napsala Melanie Gideon a jmenuje se Měsíční údolí.

Lux se v noci probudí, a když vyleze ze svého stanu, obklopuje ji hustá mlha. V ní ale zahlédne světlo, za kterým se okamžitě vydá. Když se ocitne na farmě, myslí si, že se dostala do nějaké komunity. Lidé jsou tu oblečeni staromódně, nemají elektřinu ani tekoucí vodu a na ni zírají, jako kdyby spadla z Marsu. Po prvotním šoku Lux pochopí, že se není u žádné sekty, ale že se opravdu ocitla v minulosti. Jako žena moderní doby si začne užívat zdejšího klidu. S radostí pomáhá lidem sklízet zeleninu, přiloží ruku k dílu při vaření a nebojí se ani kydání hnoje. Od shonu a stresu si zde báječně odpočine a po týdnu se jí nechce vracet zpět. Ve své době má ale malého syna, za kterého nese zodpovědnost, nemůže tedy zůstat ani o chvilku déle.

Lux začne být na pobytu v minulosti rychle závislá. Společně s obyvateli farmy přichází na klíč, který jí umožňuje se vracet tam a zpět, aniž by se cokoliv stalo. Jak dlouho ale může jeden člověk fungovat ve dvou rozdílných světech?

Druhou hlavní postavou příběhu je Joseph. Ten pochází z počátku dvacátého století a z Lux je nadšený. Je rád, že se splnil sen jeho matky a že ženy mají jiné postavení, než tomu bylo v jeho době. Mlhu, kterou může projít bez úhony jenom Lux, považuje za trest, i když stále nemůže přijít na to, za co by ten trest měl být. A tak se každý úplněk modlí za to, aby se Lux objevila a osvěžila je svou přítomností, když oni nemohou opustit svou farmu, aniž by za tento pokus nezaplatili životem.

Téma cestování v čase už tu bylo nespočetněkrát. Melanie Gideon ve své knize chce ukázat právě na fakt, jak je čas drahý a jak bychom měli využít každé darované sekundy. Uštvaná a nespokojená Lux si až na poklidné farmě uvědomí, že nežije takový život, jaký by si zasloužila ona i její malý synek. Cítí, že má navíc, a že přesto, že to má jako matka samoživitelka v mnohém velice těžké, měla by se snažit méně sama sebe litovat a více se obout do zdánlivě neřešitelných problémů.

Ve vyprávění se střídají Lux a Joseph. Čtenář tedy sleduje dvě dějové linky – jednu na počátku dvacátého století, druhou v osmdesátých letech dvacátého století. Zároveň také dva lidské osudy, které se navzájem propletou. Linky jsou od sebe lehce rozpoznatelné, člověk se tedy nemusí bát, že by se v ději ztratil.

Knihu doporučuji. Je to příběh k zamyšlení nad dnešní uspěchanou dobou. Čas je drahá komodita a žádné peníze na světě nám nikdy nedarují ani minutu navíc. Proto by každý z nás měl žít tak, aby i přes všechny své povinnosti viděl na konci dne světlo ve tmě. A to v jakékoliv podobě – ať už je to pro vás drahá polovička, připravující vaše oblíbené jídlo, ratolest usmívající se od ucha k uchu či dobře napsaná kniha. Štěstí se totiž může ukrývat opravdu v maličkostech.

Název: Měsíční údolí
Autor: Melanie Gideon
Překlad:  Jana Vlčková
Nakladatelství: Domino
Místo vydání: Moravská Ostrava
Rok vydání: 2017
Vydání: 1.
Počet stran: 478
ISBN 978-80-7498-217-0