Recenze: Karel C. Grig – Vraždaplán

• 

Vytvořeno 16. 10. 2017 1:00

Autor: Jiří Lojín

Napsat dobrou detektivku z českého prostředí není jednoduchý úkol. Je zvláštní, jak málo se do našeho prostředí hodí drastické scény, na nichž stojí popularita současné severské školy, stejně jako postava zdevastovaného detektiva beznadějně propadlého alkoholu. Ale česká detektivka dokazuje, že se bez těchto propriet lze obejít. To dokazuje i nová kniha autora, používajícího pseudonym Karel C. Grig.

Název knihy Vraždaplán je poměrně výmluvný a nenechává čtenáře na pochybách, že má před sebou detektivku, v níž se vraždí podle jakéhosi plánu. Dobré plány však zůstávají skryté, jako kdyby vůbec neexistovaly. Vysloužilý policista Eda se na prosbu svého přítele Marka začne zabývat vyšetřováním úmrtí jeho spolužáků, zejména krásné Markéty. Marek se domnívá, že vzorec smrti se skrývá v uspořádání fotografií na školním tablu.

Děj knihy se neomezuje na jednu zápletku. Zpočátku se zdá, že úvodní scéna, v níž při brutálním napadení přijde dívka o ucho, s dalším dějem nesouvisí. Teprve později, kdy autor poodkrývá Edovu minulost, se spojitosti začínají rýsovat a čtenáři se postupně odhaluje celá šíře záběru autorova záměru.

Karel C. Grig se zabývá spojením podnikatelských špiček s podsvětím, vytvářejícím mafiánské struktury a tvrdé boje mezi soupeřícími gangy. Na scénu vstupují silnější a nekompromisnější hráči, v ději se mihnou i souvislosti současné vlny migrace s politikou.

I když se v knize Vraždaplán neprojevuje autorova odbornost tak výrazně jako třeba v jeho starším díle Petrovy mozaiky, není potlačena úplně a architektův pohled na krásu ženy je rozhodně zajímavý. Méně výrazné je téma záhady, to v předchozích textech nabývá až mystického rozměru, kdežto Vraždaplán se drží klasické detektivní zápletky. Za neobvyklou kulisu lze považovat prostředí opuštěných uranových dolů, z nichž vane tajemno, podporované povídačkami obyvatel Města. Autor znovu blíže nespecifikuje místo, v němž se děj jeho knihy odehrává, i když v tomto případě právě blízkost uranového dolu přibližuje jeho polohu. Zajímavým detailem je postava lékárnice, která Edu přitahuje, což evokuje jinou autorovu knihu – již zmíněné  Petrovy mozaiky. Ovšem na tom příliš nezáleží, Vraždaplán patří mezi knihy, které mohou popisovat i imaginární místo, natolik je zápletka obecná.

Z Karla C. Griega se postupem času stal spolehlivý autor dobrých českých detektivek, které jsou zaměřeny na postupné odhalování indicií jedním detektivem, stojícím mimo oficiální vyšetřovací proces. Tím se autor zbavuje nutnosti znát způsob týmové práce policie a vše zůstává v rovině volné fabulace. Nekonkrétní místo a čas umožňují zobecnit i kriminalitu, zasahující do nejvyšších míst, aniž by musel spekulovat o skutečných politických kauzách i o těch, které ještě nevyšly najevo.

Kniha Karla C. Griga je vyvážená, děj nemá podstatnější mezery a rozhodně nenudí. Trochu problematické je množství směrů, kam text míří, jednotlivé zápletky tak ztrácejí na síle. Vysloužilý policista Eda není zatížen takovými výstřelky, jakými jsou alkoholizmus či nepřekonatelný pocit vyhoření, i když jisté opotřebení je na něm znát. V jeho věku je ale přirozené. Sympatie si může získat právě svou obyčejností, čtenář se s ním může identifikovat snáze, než s rozervaným detektivem, zjizveným neustálými výprasky i neuspokojivým životem. Proto Vraždaplán dokonale zapadá do kontextu současné české detektivky.

Název: Vraždaplán
Autor Karel C. Grig
Nakladatel: Kniha Zlín
Rok vydání: 2017
Vydání: 1.
Počet stran: 246
ISBN: 978-80-7473-525-7