Recenze: Fredrik Backman – Co by můj syn měl vědět o světě

• 

Vytvořeno 12. 11. 2017 1:00

Autor: Tereza Zítková

Fredrik Backman – autor velice úspěšné knihy Muž jménem Ove – se tentokrát čtenářům představuje v roli otce, který se chce se svým potomkem podělit o tajemství správného žití. Kniha se jmenuje Co by můj syn měl vědět o světě a autor v ní promlouvá ke svému dvouletému synkovi.

Kniha je vtipná, milá a pravdivá. Autor seznamuje svého malého synka s „moudry“, která nasbíral během svého života. A i když je mnoho věcí myšleno s nadsázkou, jsou v jednotlivých příbězích skryty velké pravdy o dnešním životě, rodičovství a vztahu k našim potomkům. Oceňuji fakt, že se autor nebojí kritizovat dnešní generaci za to, že se možná až příliš snaží odlišit od svých rodičů, co se týče výchovy a postavení rodiče k dítěti. Já sama si nemyslím, že vše, co naši rodiče dělali pro nás, bylo špatné, mám ale pocit, že většina dnešních rodičů to tak bere, a tak se snaží své děti vychovávat zcela jinak. Pole mého názoru nemůže být špatné to, co fungovalo takovou spoustu let. Možná je občas na škodu, že máme přístup k tolika informacím a můžeme si vše okamžitě vygooglit. Jsme zahlceni informacemi a tolika různými názory, že občas zapomínáme na svůj obyčejný selský rozum.

Jednotlivé kapitoly se věnují tématům, která autor Fredrik Backman považuje za podstatné a chce s nimi svého syna seznámit. A i když si čtenář může podle názvu říkat, proč je tolik důležité svého syna seznamovat s pravidly nákupu v obchodním domě IKEA, po přečtení mu bude vše jasné. Ve zmíněné kapitole o nakupování začíná autor poučením, že by člověk měl chodit po vyznačených trasách, protože jinak si koleduje o problémy, pokračuje pak přes první zařizování společného bytu, až k filozofickým úvahám nad faktem, že lidé často na veřejných místech řeší problémy, které by měly zůstat za zavřenými dveřmi.  V kapitole o založení kapely pak Backman naráží na podstatu pravého přátelství, svým způsobem osobní zpověď autora, v níž vzdává hold svým nejlepším přátelům.

Kniha je nabitá pozitivní energií. Líbí se mi barevná obálka s teniskami, která dává o to větší smysl, když knihu otevřete a jako první poselství do života vidíte návod, jak si správně zavázat tkaničky u bot. Dále pak následuje věnování – dojemné a vtipné zároveň. Pak už na čtenáře čeká dvanáct kapitol, které jsou proloženy konverzacemi autora a jeho manželky nebo různými recepty, bez kterých by autorův potomek nepoznal pravé kulinářské blaho. Tyto pasáže jsou určeny k odlehčení a pro zasmání.

Knihu doporučuji všem čtenářům, kteří už Fredrika Backmana znají a vědí, co od něj mohou čekat. I když není kniha velká rozsahem, je obrovská obsahem a myslím si, že si člověk užije každou stránku. Je to soubor krátkých textů, které čtenáře v první chvíli pobaví, ale po odeznění bouřlivého smíchu přijde moment, kdy si uvědomí, že za vtipnou fasádou se skrývá mnohem víc.

Autor Fredrik Backman
Název Co by můj syn měl vědět o světě
Překlad     Helena Matochová
Nakladatelství    Host
Místo vydání    Brno
Rok vydání    2017
Vydání    1.
Počet stran 192
ISBN 978-80-7577-122-3