Recenze: Anne Jacobsová – Panský dům

• 

Vytvořeno 16. 1. 2018 0:00

Autor: Sabina Huřťáková Hašková

Panský dům Anne Jacobsové je prvním dílem chystané rodinné ságy. Už název a obálka knihy napovídají, o čem by kniha mohla být. Kdo však čeká pouhou romanci ve zdech honosného domu, bude velmi překvapený. Jacobsová totiž předkládá silný emotivní příběh z počátku dvacátého století, který dojme a nenudí.

Román Panský dům nás zavádí do Augsburgu na počátku dvacátého století. Do města, kde ještě vítězí staré pořádky, čest a slušnost. Muži jsou galantní a ženy ctnostné. Jenže… není všechno takové, jak se na první pohled zdá. A tak i do domu továrníka Melzera pronikají výdobytky moderní doby. Jednou z těch, která je šíří a řídí se jimi v životě, je továrníkova dcera Kitty. Ale to už bych zabíhala do detailů…

Hlavní hrdinkou knihy je Marie Hofgartnerová. Mladá dívka, která svůj život prožila v místním sirotčinci a velmi brzy se musela začít o sebe starat sama. Jenže práce v domácnostech jí nevyhovovala. Měla totiž příliš horkou hlavu a uměla se ozvat, když se jí dělo bezpráví. V továrně, kde seděla u šicího stroje, to bylo o něco lepší, a navíc se tam naučila plno nových věcí, ale práce se podepsala na jejím zdraví.

Když už se zdálo, že bude závislá na dobročinnosti lidí, ozval se továrník Melzer, patron sirotčince, a přijal ji do své domácnosti jako pomocnou sílu v kuchyni. Marie však od začátku vypadá, že tam vůbec nepatří. Velmi brzy si toho všimne slečna Kitty, vášnivá malířka, a přes odpor rodičů z Marie udělá svůj model a brzy i důvěrnou přítelkyni.

Panský dům je román, ve kterém sledujeme osudy několika mladých lidí, jež spojuje nejen krev, ale také pracovní povinnosti. Továrník Melzer má tři děti. Již zmíněnou dceru Kitty, starší Lisu a také syna Paula. A protože je Marie nejen výjimečná, ale také krásná, všimne si jí Paul velmi záhy. Jenže Marie něco skrývá. A zdá se, že to má něco společného se samotným továrníkem.

Od poloviny už jsem knihu doslova hltala. Uchvátil mě jednoduchý a čtivý styl vyprávění, ale i děj samotný. Tajemství se neodhalovalo, ale čím dál více splétalo a já začala vymýšlet, jak by to vlastně celé mohlo být. Někde jsem si totiž přečetla, jak je konec předvídatelný. Opak je pravdou. Vůbec jsem nedokázala přijít na to, jak to je. Kdo je Marie a kdo jsou její rodiče. A navíc, i to, co se zdá zcela jasné, se nakonec ukáže být jinak.

Co napsat na závěr? Alea iacta est! Kostky jsou vrženy, my máme nastíněný další možný život hrdinů, ale tušíme, že vše bude mnohem dramatičtější, než jak to vypadá, a tak nám nezbývá, než se těšit na pokračování.

Panský dům se může zdát jako hodně romantické čtení, ale není tomu tak. I když láska a lidské vztahy nechybí, je to především román o cti, rodinných poutech, touze po pravdě a po svobodě. Postavy jsou popsány velmi dobře a čtenář jejich životy prožívá, jakoby s nimi v domě přímo žil. Jejich slova a činy vzbuzují emoce a tak zjistíte, že se bojíte o Marii, trnete nad Paulovými hloupostmi, prskáte vzteky nad arogancí Lisy, a Kitty byste za její bláznivé nápady nejraději dali na holou.

Panský dům se mi i přes pomalejší rozjezd nakonec opravdu velmi líbil a těším se na jeho pokračování.

Název knihy: Panský dům
Autor: Anne Jacobsová
Překlad: Vítězslav Čížek
Nakladatelství: Knižní klub
Místo vydání: Praha
Rok vydání: 2017
Vydání: 1.
Počet stran: 464
ISBN: 978-80-242-5777-8