
Rusko je země plná rozporů. Vždy byla. Přestože komunisté v ní budovali novou společnost už od roku 1917, pravoslavná církev v ní vždy dokázala přežít. Přes veškeré pronásledování se víra mezi lidmi udržela, stejně jako v dnešní době lpí někteří lidé na víře ve velikost Stalina, i když důkazy o jeho zločinech nejsou žádným tajemstvím.
Kniha Nesvatí svatí, vydaná nakladatelstvím Pavel Mervart, představuje velmi zasvěcený zdroj informací o novodobé historii pravoslavné církve v bývalém Sovětském svazu a současném Rusku. Její autor, biskup Tichon Ševkunov, v ní důsledně popisuje pouze své zkušenosti, z určitého pohledu tak lze hovořit o jeho životopisu, uvědomíme-li si, jak úzce byl jeho osud s církví svázaný.
Důležitým faktorem, který celou knihu ovlivňuje, je skutečnost, že autor před vstupem do kláštera absolvoval filmovou fakultu. Styl jeho vyprávění zůstává v celém rozsahu knihy lehký, nenásilný a zábavný. Autor si dobře uvědomuje účel textu a cílovou skupinu, pro kterou ji píše, a zdržuje se hlubších úvah o Bohu a křesťanské filozofii. Zaměřuje se především na konkrétní osoby a jejich lidské stránky. Samozřejmě se nemůže vyhnout ani jejich víře, protože ta je od nich neoddělitelná.
Nedílnou součástí poutavé a úspěšné knihy je humor a autor Nesvatých svatých dokazuje, že není nemožné psát o církvi a přitom čtenáře pobavit. Své hrdiny popisuje i s jejich nedokonalostmi, třeba i se zálibou v rychlých autech. Autorova otevřenost posiluje důvěryhodnost jeho informací a čtenář může lépe vnímat skutečnou podstatu jeho přesvědčení. Kapitoly, týkající se podvodníků, patří mezi velmi zajímavé, i když se možná zdá absurdní, když se zločinec v komunistickém Sovětském svazu skrývá jako pravoslavný mnich.
Čtenáře určitě zaujmou i slavná jména, zejména Sergeje Bondarčuka a Bulata Okudžavy, spojená s ruskou církví. Lze to trochu vnímat jako reklamu, faktem však zůstává, že zejména po uvolnění poměrů se k pravoslaví hlásí mnoho Rusů. U mnohých se jedná o módu, u jiných o zištnost či pověrčivost.
Zajímavou knihu doplňují černobílé fotografie, jejichž vysoká umělecké úroveň prozrazuje autorovu zkušenost i specifické vidění okolního světa, zejména vnímaní detailů i vnitřního charakteru portrétovaných lidí. Spojení textu a obrazu z knihy dělá pozoruhodnou publikaci, určenou široké veřejnosti, zdaleka ne té, která věří v Boha.