Recenze: Christine Féret-Fleury – Dívka, která četla v metru

• 

Vytvořeno 22. 5. 2018 0:00

Autor: Tereza Zítková

Juliette má knihy opravdu ráda, vždy, když jede do práce, má nějakou s sebou a cestou metrem je do ní začtená. Při četbě ale stíhá pozorovat své okolí, další čtenáře pařížského metra. Juliette má dojem, že postavy knih, které čte, žijí zábavnější život než ona sama. Pak ale jednou udělá něco jinak a její život dostane spád. Knihu Dívka, která četla v metru napsala francouzská spisovatelka Christine Féret-Fleury.

 

Juliette žije svém malém bytě a pracuje v realitní kanceláři. Každý den je stejný jako předešlý. Jede do práce metrem, kde si čte, pak se snaží prodat nějakou nemovitost, pak jde zase zpět domů, a tak stále dokola. Až jednoho dne změní trasu do práce a narazí na dům s obřími železnými vraty, která proti zavření zajišťuje kniha. Juliette do nich vejde a její život se nadobro změní. Dá výpověď v realitní kanceláři a začne pomáhat tajemnému Solimanovi. Soliman je oklopen knihami a se svými pomocníky dává těmto knihám novou šanci na život. Tito pomocníci si u Solimana vyzvedávají balíky knih a hledají pro ně nové majitele. Jednou, když Juliette přijde za Solimanem, poprosí ji o laskavost. Juliette ho má zastoupit na jeho místě, jelikož si Soliman potřebuje něco zajistit a je třeba, aby ho někdo zastoupil, když bude pryč. Knihotoč – jak se tato instituce jmenuje – totiž potřebuje fungovat dál.

 

Juliette díky této možnosti pozná, že život se nedá žít jen při čtení knih, ale je důležité poznávat svět vlastními smysly.  Zpočátku se bojí. Její matka ji vychovávala ve  stylu, že je důležité držet se míst, které známe, že velkou výhodou pracovního místa je fakt, že je na stejné trase metra, která je i u jejího bytu, a že opouštět staré známé prostory je pro člověka nebezpečné. Pak se ale stane něco nečekaného, Juliette je nucena opustit své teritorium a vydat se na dlouhou cestu. A přestane pochybovat o sobě i o smyslu cestování. A i když si nejdřív myslí, že místa, která zná z knih, určitě nepozná lépe, když je navštíví, začne svůj názor postupně měnit a je sama překvapená, jak moc je šťastná.

 

Dívka, která četla v metru není jen o knihách, ale především o překročení vlastního stínu. Juliette – plachá a mladá žena, která netouží po žádném dobrodružství – je svou vlastní chybou, kdy vystoupí na jiné zastávce metra, nucena přehodnotit svůj životní postoj. A to je zajisté zapotřebí. Každý z nás by měl někdy mít možnost zastavit se a rozhlédnout se kolem sebe, protože pak třeba zjistí, že i když má všechno, po čem toužil, něco mu přece jen chybí.

 

Tato kniha je úžasnou jednohubkou pro milovníky knih o milovnících knih. Kromě milého příběhu je na konci díla seznam titulů, které autorka ve vyprávění zmiňuje. Čtenář si tedy kromě příjemného počtení odnese i inspiraci pro další čtení. Nic víc ale od knihy nečekejte. Je to jen opravdu jednoduché vyprávění, které zhltnete za jeden večer, a otázkou zůstává, zda kromě zmíněného seznamu knih si budete něco ze čtení pamatovat.