
Kateřina Dubská je autorkou několika úspěšných knih. Možná jste četli její knihy Člověk Gabriel či Dcery. Nejnovější kniha Z kopce do kopce je souborem drobných vyprávění o tom, jak se z městské ženy stane žena farmářka, která touží zapadnout mezi obyčejné vesnické lidi, kteří tíhnou k úplně jiným hodnotám než ona. Povídky jsou spíše úsměvné a často jde i o život. A o čí? Občas se do úzkých dostanou zvířata, ale namále mají i ti dvounožci, co se o ně snaží starat. Zasmějte se s knihou Z kopce do kopce.
Kateřina se otevírá čtenáři a svěřuje se mu s tím, jak se rozhodla přestěhovat z velkoměsta na venkov. A ne na jen tak ledajaký venkov, ale na samotu, kam se autem dostává lehko jen v létě, od podzimu do jara je to samé bláto a i terénní vůz má co dělat, aby tuto strastiplnou cestu zvládnul. Kateřina se ale s manželem svého snu nechce vzdát, a tak se sem opravdu oba nastěhují. Jejich dům je velký, má plno chyb, ale je to ten pravý. Kromě domu je zde plno prostor pro uskladnění zásob, chování různého druhu zvěrstva a při bližším ohledání najdou i poklad v podobě domácí pálenky. Opravy jdou pozvolna, ale ze staré ruiny se stává domov jejich snů.
A domem to teprve začíná. Jen co se zde pár usadí, začne Kateřina vymýšlet, jak by mohli využít prostor, který jim jejich pozemek nabízí. A tak začne pozvolna – koupí pár slepic. Ale i se slepicemi může být legrace, jak se sama vypravěčka brzy dozví. Proč by měl kur kupříkladu snášet na místo určené, když je to snazší „vyprdnout“ na zahradě, aby pak majitelé mohli hodiny a hodiny hledat vajíčka, která chtěli jíst ke snídani. A to samozřejmě není všechno. Vzpurný kohout či zlodějka liška z blízkého lesa jsou jen další perličky, které zpestřují každodenní stereotyp. A ve chvíli, kdy už se rodina sžije se slepicemi, rozhodnou se přibrat do party kozu. A to se teprve začnou dít divy.
Kateřina se stává farmářkou i plnohodnotnou členkou společnosti, ve které žije. Je to dříč a jen tak se něčeho nezalekne. Občas začne plašit a volá vystrašeně svému manželovi, ten ji ubezpečí o své lásce a posadí ji zpátky do sedla. V těchto těžkých chvílích se samozřejmě ukáže, jak silný jejich vztah je a jak důležití pro sebe jsou. Je to až inspirativní. Kateřina se nebojí žádné práce a každou výzvu bere poctivě. A se svými zkušenostmi se pak neváhá svěřit čtenáři, kteří se těší na její další zážitky ze života farmářky.
Jednotlivé příběhy mi připadaly skvělé. Zasmála jsem se, když se Kateřina snažila domluvit koze, aby se konečně chovala slušně. Líbilo se mi, že v knize zaznělo, jak se liší sociální chování ve městě a jaké zvyklosti fungují na vesnici. A autorka šla dál. Víte, co všechno se dozvíte, když si jdete sednout do hospody mezi místní štamgasty? A co uděláte, když vás vidí skupina dělníků ve sprše nahou? Musela jsem si ale mezi fejetony dávat pauzu, ve chvíli, když jsem jich četla více na jeden zátah, nesedly mi. Ale po troškách byly výborné. Vtipné tak akorát, kapka ironie a samozřejmě i ta pravda. Navíc vkusné ilustrace.
Kniha Z kopce do kopce je ideální pro čtenáře, kteří bydlí na samotě stejně jako autorka a ví, co znamená starat se nejen o sebe, ale i o další dvounohé i čtyřnohé členy domácnosti. A lidé z města možná díky této knize dostanou chuť udělat taky takovou změnu.