Recenze: Kendare Blake – Tři temné koruny

• 

Vytvořeno 8. 5. 2019 0:00

Autor: Tereza Dvořáková

Tři temné koruny jsou prvním dílem zbrusu nové fantasy série z temného světa, ve kterém se v každé generaci rodí nadané sestry, které později svedou boj na život a na smrt, až z nich vzejde jen jedna právoplatná královna, která bude vládnout. Odmala jsou tyto rivalky vychovávány k tomu, aby usedly na trůn a zbavily se sebe navzájem. Všechny žijí se strachem, že zemřou, cvičí, dřou a trpí, aby uspěly. Nechtějí zklamat ani ponížit své opatrovníky.

Příběh je vyprávěn vypravěčem, který přibližuje osud hlavních hrdinek, které byly v dětství rozděleny a vychovávány v odlišných rodinách a v jiných podmínkách. Kniha tak nabízí několik úhlů pohledů, názorů, osudů, problémů a myšlenek. Katharina je pořád bledá, malá, hubená a neduživá ze všech jedů, které musí spolykat, aby obhájila svoji pozici travičky. Arsinoe je pohodářka a naturalistka, u které se její dar ještě neprojevil, a tak má právoplatný strach z nadcházejícího souboje. Naštěstí má silné opatrovníky, kteří ji podporují a ochraňují.  A nakonec je tu všemi opěvovaná a krásná Mirabella, která naopak již v raném věku živly ovládala. Ač na první pohled vypadá, že bude v závěrečném boji o trůn brzy rozhodnuto, příběh samotný a především jednotlivé protagonistky nás přesvědčí o opaku.

Kromě přípravy na závěrečný nástupnický rok svoji roli hraje diplomacie, přetvářka, lest, politika, nečekaná spojenectví a faleš. Nebyla by to kniha pro mládež, kdyby v ní nehrála svou roli láska. V příběhu je vykresleno několik vztahů, z nichž některé působí uměle a postrádají náboj.

Pokud čekáte akcí nabitý příběh a neutuchající boj, tak budete zklamáni, to v knize nenajdete. Tři temné koruny přinášejí seznámení s dějem a jsou takovou přípravou na to, co přijde dál. Kniha nabízí nevzdávající se hlavní hrdinky, zvraty a především nádherně malovanou mapu, která zobrazuje celý Fennbirn.

Jde o seznamovací díl, ve kterém se postupně dozvídáme jednotlivé zákony, kulturu a zvyky říše. Kniha slibuje krvavý boj mezi třemi sestrami, ke kterému vůbec nedojde, což je jednoznačně největším mínusem knihy. Anotace je v tomto případě více než zavádějící a v podstatě přibližuje děj dalších dílů. To může pro mnohé čtenáře být matoucí a především zavádějící.

Přesto všechno pro mě byla kniha čtivá a poutavá. Líbil se mi nápad, prostředí i rozdílnost hlavních hrdinek a jejich schopností. Na Třech temných korunách jsou ale nejlepší pozvolné zvraty, které čtenáře mnohdy šokují a zarazí. Autorka měla v zásobě hned několik takových momentů, které zcela převrátí děj. Navíc příslib smrti dvou sester s sebou po celou dobu přináší temný nádech a udržuje čtenáře v napětí.

Ukázka:
Ale vtom se jí žaludek obrátil znovu. Co ovšem znělo ještě hlasitěji, byly znechucené zvuky, které začali vydávat hosté, a šustění šatů, jež doprovázelo snahu travičů dostat se co nejdál od toho nepořádku. I skrz krví podlité a slzami zalité oči Katharina  viděla jejich odsuzující pohledy. Její ostuda se odrážela v pohledu každého z přítomných. „Mohl by mě prosím někdo odvést do mých komnat?“ zalapala Katharina bolestně po dechu. Ale nikdo jí nepomohl. Její kolena ztěžka dopadla na mramorovou podlahu. Tohle nebyla žádná menší otrava. Celá se potila a žilky ve tvářích jí popraskaly. „Moc se omlouvám, Natalie,“hlesla. Ale Natalie nic neříkala. Jediné, co Katharina viděla, byly její zaťaté pěsti a pohyby paží, kterými rychle a vztekle vyváděla hosty ze sálu. Všichni kolem se snažili dostat od Kathariny co nejrychleji a co nejdál.  Začala znovu zvracet a strhla přes sebe ubrus, aby se pod ním schovala. (Str. 32–33).