Recenze: Michelle Obamová – Můj příběh

• 

Vytvořeno 26. 11. 2019 0:00

Autor: Tereza Zítková

Manželka Baracka Obamy je stejně známá a neméně oblíbená jako její manžel. Jako první dáma dokázala mnohé a snažila se pomoci lidem, kteří byli a jsou dodnes utlačováni. Po odchodu z Bílého domu se rozhodla vydat své paměti, a seznámit tak veřejnost se svou zajímavou životní cestou. Kniha se jmenuje Můj příběh a v České republice ji vydalo nakladatelství Argo.

Michelle Obamová se narodila v Chicagu a se svým starším bratrem a rodiči bydlela v horním patře u své tety. Jako malá chodila na lekce klavíru ke své tetě a již v útlém věku pochopila, že vzdělání je důležité a čím víc bude umět a vědět, tím dál se dostane. Vystudovala dvě prestižní americké školy a pracovala v právnické firmě. Zde se ale necítila nejlépe, proto se rozhodla vstoupit do sfér, kde se sice netočí tolik peněz, ale rozhodně bude spokojenější. Ovšem kdyby nepracovala v jisté právnické firmě, asi by nepotkala svého manžela. Barack ji do života vstoupil náhle – učaroval ji svou inteligencí a optimistickým pohledem na svět. Ti dva pak společně dokázali velké věci a troufám si říct, že Americe dodali potřebnou sílu bojovat se stereotypy a zažitými názory na rasu či pracovní nasazení žen.

Michelle seznamuje čtenáře se svým životem velice podrobně. Začíná dětstvím, propracovává se jednotlivými fázemi studia, pokračuje seznámením se svým mužem a samozřejmě se svěřuje s detaily ze života v Bílém domě. Na můj vkus je životopis zbytečně podrobný. Rozumím tomu, že jako chudá černošská žena neměla životní start úplně jednoduchý a často musela bojovat o své postavení, pracovat víc, jen aby prolomila tyto předsudky, ale domnívám se, že tento fakt nemusela opakovat tak často. Vyprávění by mělo rychlejší spád a člověk by nebyl otrávený po každé zmínce o rasové nespravedlnosti, utlačování žen v profesní sféře či problémech chudinských čtvrtí.

Na druhou stranu jsem ocenila přílohu v podobě fotografií ze života této ženy. Krásně mapuje celý Michellin život, fotky zachycují důležité okamžiky jejího života a často je na nich vidět několikero různých emocí. Život v politice je jistě stresující, natož pak pro černou ženu a matku dvou dětí. Proto se mi líbilo, že se Michelle nebála zveřejnit mj. fotografie, na kterých dává najevo smutek, zlost či únavu. Líbilo se mi také, jak mluví o své rodině, o rodičích i svých dětech. Neustále zvažuje, zda bylo správné, že své malé holčičky vtáhla do politického života, a připravila je tak o anonymní vyrůstání v klidné rodině.

Kniha o Michelle Obamové je zajímavá a potěší každého milovníka životopisů. Ač je na můj vkus poněkud dlouhá, je určitě čtivá a seznamuje čtenáře nejen s jejím soukromým životem, ale i se životem v proslulém Bílém domě a v neposlední řadě v samotných Spojených státech amerických. Často to není život jednoduchý, a i když se tato země prezentuje jako země svobody, pro mnohé obyvatele tomu tak není. I tady funguje rozdělení podle vzdělání, chudoby, barvy pleti a postavení ve společnosti.