Recenze: Jana Poncarová – Eugenie

• 

Vytvořeno 16. 6. 2020 1:00

Autor: Sabina Huřťáková Hašková

Jana Poncarová se po své úspěšné knize Podbrdské ženy pustila do úkolu skutečně náročného. Rozhodla se napsat biografický román o české, resp. plzeňské hoteliérce Eugenii Ledecké, majitelce hotelu Continental. Stála před těžkým úkolem: neutopit se v historických faktech a vytvořit poutavý román s hrdinkou, která vždy nevzbuzuje právě sympatie. Jak se jí to povedlo?

  

S Eugenií Egertovou (později Ledeckou) se potkáváme poprvé jako s mladou dívkou, která právě dokončuje dívčí školu a touží cestovat po světě. Rozhodně se jí nezamlouvá tatínkův plán provdat ji co nejdříve a co nejvýhodněji. Antonín Egert touží po hotelu Continental, který stojí v plzeňských sadech a je vyhlášen noblesou a potenciálem pro budoucí podnikání. Sám na jeho koupi nemá peníze, ale velmi rychle mu v hlavě zraje plán. Hotel koupil Emanuel Ledecký se synem a má v plánu do jeho přestavby a modernizace hodně investovat. Nemá už ale tolik peněz. Antonín Egert mu nabídne svou dceru Eugenii i s bohatým věnem, které mu přestavbu pokryje. 

 

Čtenáři od počátku cítí melancholii, odevzdanost a smutek, se kterými Eugenie vstupuje do manželství a vzdává se svých snů, aby splnila ty otcovy. Eugenie je nudná, poddajná a nevýrazná. Hodně těžké pro autorku, aby takovou postavu popsala a třeba i přiměla čtenáře, aby ji měl rád. V mém případě se to moc nepovedlo. Eugenie mi byla nepříjemná. Působila odtažitě a rezervovaně, na to, jak moc se Emanuel snažil, se k němu nechovala příliš vřele. Naopak se tvářila, jako když ji obtěžuje. Už proto mi k srdci nepřirostla. Mnohem sympatičtější mi byla Eugeniina teta, která sice zůstala svobodná, ale očividně milovala život a patřičně si ho dovedla užívat, i přes těžkosti tehdejší doby. 

 

Já jsem knihu zatoužila číst proto, že mě velmi nadchly Podbrdské ženy, ale i proto, že jsem vyrůstala kousek od Plzně a plzeňská historie mi není cizí. Možná právě díky tomu jsem si příběh – i když nepříliš klikatý – velmi užívala a hltala události téměř bez dechu. Jsem ráda, že autorka vytvořila knihu zasazenou do města Plzně, a doufám, že v tom bude pokračovat. Já bych to opravdu uvítala. 

 

Autorka opět dokázala, že umí psát opravdu skvěle. A že se dokáže zhostit i tak komplikovaného tématu, jakým život Eugenie v hotelu Continental byl. Prostudovala řadu historických materiálů, věnovala pozornost i rodině hoteliérky, skvěle vystihla válečnou atmosféru v hotelu, ještě lépe atmosféru poválečnou. Plzeň je známá svým osvobozením, vítáním Američanů a láskami, které tehdy jistě skutečně vzkvétaly mezi Američany a Češkami. 

 

I když mě Eugenie nechytla za srdce tak, jako Podbrdské ženy, hodnotím knihu velmi vysoko. Těžko se píše strhující román tam, kde k tomu nejsou historické podklady a život sám psal jiný příběh, než bychom si přáli. Přesto autorka odvedla vynikající práci a představila českým čtenářům kus dosud ukryté historie. 

 

Název: Eugenie

Autor: Jana Poncarová

Obálka: Tereza Králová

Nakladatelství: Motto

Edice:

Místo vydání: Praha

Rok vydání: 2019

Vydání: 1.

Počet stran: 376

ISBN: 978-80-267-1651-8