Komiksy: Stephen King, Peter David, Robin Furth – Temná věž: Zrození pistolníka

Vytvořeno 3. 7. 2016 2:00

Autor: Marta Šimečková

Stephen King je v českém prostředí znám zejména jako autor hororových příběhů, popř. i knih jiných žánrů, které se několikrát dočkaly filmového zpracování (např. Vykoupení z věznice Shawshank nebo Zelená míle; více o autorovi a jeho knižní tvorbě zde). Za své životní dílo sám King označil sedmidílnou fantasy sérii Temná věž, kterou může český čtenář nově poznat prostřednictvím komiksového zpracování. První díl s podtitulem Zrození pistolníka totiž nedávno vydalo nakladatelství Crew.

Jde o strhující příběh vyprávějící o putování hlavního hrdiny Rolanda Deschaina, mladého pistolníka, k bájné Temné věži. Sledujeme nejprve Rolandův přerod z nezkušeného učně v pistolníka, poté útěk z rodného Gileadu před mocným nepřítelem toužícím po jeho smrti a pak další osudy ve vzdálenější části Středosvěta, kde jej čekají úskoky ze strany tamních přívrženců zla, nekalé praktiky místní čarodějnice i oslnivě krásná dívka v nesnázích. 

Jak je vidět, příběhu neschází základní nosné kameny, jako jsou témata msty, lásky a boje o přežití. Jsou v něm obsaženy jak epizodické motivy, jako je např. aférka mezi dvěma mladými milenci, tak leitmotivy prolínající se napříč dalšími díly komiksové série. Spojujícím prvkem je kupříkladu střet starého Společenství s několika nepřáteli (např. Martenem Širopláštěm, Karmínovým králem nebo Johnem Farsonem), též boj mezi starým a novým řádem. V první knize se do popředí dostává zvláště bitva o naftu, která by mohla mít určující význam v budoucí válce. I když je děj série lokalizován do fantaskního světa, lze v něm nalézt řadu reflexí na naši realitu (srov. současnou situaci ohledně ropné války).

King si pro svůj příběh vymyslel svébytný svět, který připomíná Divoký západ, ale jen na první pohled. Ve skutečnosti je jeho Středosvět (v originále Mid-world) podivnou krajinou, která je jen jedním vesmírem z mnoha propojených Temnou věží. Kromě lidí ji dále obývají mutanti (lidští i zvířecí), čarodějníci užívající magické artefakty, démoničtí netvoři a další podivné kreatury. Je v něm možné prostupovat místy a vesmíry pomocí tajných dveří a hledět do různých prostorových a časových rovin pomocí věšteckých koulí. A přitom je to svět v lecčems podobný tomu našemu; baže, může jít snad o Kingovu vizi děsivé budoucnosti, kdy lidé ani nebudou vědět, k čemu původně sloužily stroje a jak se jich užívalo, a kdy se naopak ke slovu přihlásí drsná stránka lidství spolu s praktikami černé magie. 

Děj je komentován (a na mnoha místech i subjektivně interpretován) neviditelným vypravěčem, který mnohdy předjímá popisované události a naznačuje pozdější vývoj. Osud zúčastněných postav je tak determinován, což však nijak nekazí čtenářův prožitek z četby, spíše naopak – náznaky jsou spíše mlhavé než určité, a tak neschází ani mnohá překvapení v ději, který je mistrně gradován. Čtenáři jsou tak postupně předhazovány drobky, aby jej navnadily na „louskání“ dalších a dalších stránek.

Kingovo epické dílo v sobě snoubí prvky klasické fantasy a westernu. Jde o  neotřelé spojení, které někdy upomíná na Tolkienovo dílo, jindy na slavné spaghetti westerny. A aby toho nebylo málo, neschází ani prvky klasické hororové story (věřím, že např. výjevy mutantích dětských tělíček nebo vyobrazení Karmínového krále drásajícího lidské torzo může přivodit některým méně otrlým čtenářům neklidné spaní).

Čtenáře hned po přečtení první bubliny ohromí úchvatně bohatý jazyk, natolik odlišný od každodenního vyjadřování. Vyznačuje se složitými větnými konstrukcemi a užíváním knižních výrazů, jindy i slov zcela nově utvořených, např. ka ‚osud‘, ka-tet ‚skupina lidí spojených osudem‘, sai ‚oslovení bez specifikace pohlaví (tj. odpovídající českému pane, paní)‘ aj. Některé neologismy jsou v textu přímo vysvětleny, např.: „Pistolník je nástrojem toho, čemu říkáte osud a on to nazývá „ka“. Ka je kolo, jehož účelem je otáčet se a nakonec se vždy vrátit tam, kde začalo. Pistolníkovo ka se otáčí k cíli... Temné věži.“ 

Tvorba komiksové série probíhala pod dohledem samotného S. Kinga. Scénáře prvního dílu se ujal Peter David, o výtvarnou stránku se postarali Jae Lee a Richard Isanove. Jak je u marvelovských komiksů zvykem, i zde se obojí stránka – textová a výtvarná – skvěle doplňuje. Z vizuálního pohledu lze vyzdvihnout zvláště cit pro hororové ladění většiny výjevů. Kresby jsou záměrně jednoduché, bez zahlušení přemírou detailů. Na obrázcích někdy např. schází pohled do tváří hlavních protagonistů, to však spolu s celkovou atmosférou dokreslují tlumené barvy. I těch je užíváno s rozmyslem; i díky tomu na pozadí utvořeném zpravidla různými tóny od jedné barvy vyniknou výjevy postav provedené o něco sytějšími barvami a obtažené zřetelnými konturami. Ostatně o výtvarné podobě komiksu mnohé vypovídají bohaté přílohy v závěru knihy, obsahující mj. obálky k sešitovým vydáním, některé nepoužité skici a netradičně i okomentovaný postup malby.

Souhrnně hodnotím komiks Temná věž: Zrození pistolníka jako velice zdařilou adaptaci už tak povedené knižní předlohy. Je to dáno skvělým týmem, který pod vedením S. Kinga dokázal skloubit vyprávěné se zobrazovaným, čímž bylo dosaženo ještě tajemnějšího a děsivějšího podání původního příběhu. Možná se tedy i vám stane, že po přečtení poslední stránky nebudete chtít komiksový Středosvět opustit... V tom případě si ale budete spolu se mnou muset počkat do prosince tohoto roku, kdy nakladatelství Crew plánuje vydání druhého dílu, a to pod názvem Temná věž 2: Dlouhá cesta domů.

Temná věž: Zrození pistolníka

	Autor	Stephen King, Peter David, Robin Furth
	Překlad	Linda Bartošková
	Ilustrace	Jae Lee,Richard Isanove
	Nakladatelství	Crew
	Místo vydání	Praha
	Rok vydání	2016
	Vydání	1.
	Počet stran	240
	ISBN/EAN	978-80-7449-378-2
	Ediční řada	Temná věž

Do nakladatelství

Porovnat ceny