Ičigova léta učednická

Komiksy

Vytvořeno 11. 3. 2014 2:00

Autor: Petr Kuběnský

Je těžké být teenagerem, který vede dvojí život. Peter Parker by o tom mohl vyprávět. Jenže převlékat se do celotělového elastického úboru s pavoukem na hrudi není totéž jako opustit před bojem s nestvůrou vlastní tělo a zanechat ho ležet na ulici. Výchozí pozice zrzavého komiksového hrdiny Ičiga Kurosaki je oproti Spidermanovi nesrovnatelně komplikovanější. Jenže superhrdinský úděl si nevyberete.

V minulé recenzi na japonskou mangu Bleach jsme se podívali na zub několika počátečním dílům série a s ohledem na to, že nedávno vyšel desátý svazek, nezbývá než si zrekapitulovat dalších pár svazků najednou. Výhodou budiž to, že svět, stvořený výtvarníkem Tite Kubem, se před námi díky tomuto odstupu rozprostře do daleko větší šíře, takže rozhodně bude o čem mluvit.

Prvních několik dílů čtenář chtě nechtě tápal spolu s hlavním hrdinou v nejistotě, jaká je pravá povaha fikční reality, jinými slovy – jakými pravidly se řídí svět, v němž se dennodenně setkáváme s dušemi mrtvých lidí, kteří jej odmítli opustit. Ičigo sice nabyl schopností sběrače duší a stal se tak součástí prastarého řádu, jenž má za úkol lovit „hollow“ (duchy přesycené negativními emocemi a přetvořené do nestvůrné podoby) a odesílat je do Soul Society, ale o tom, jakými schopnostmi pravý sběrač vládne, nevěděl vlastně zhola nic, což se v následujících svazcích v úplnosti vyjevuje.

Jasné nebylo ani to, proč Kurosaki dokázal sběračce Rukii sebrat veškerou její duševní sílu a jak je možné, že v ovládání svého ostří projevil takovou obratnost bez předchozí zkušenosti. Nyní se nám už některých dílčích odpovědí dostává. Když se na scéně v pátém díle objeví Ičigův spolužák Urjú Išida a otevře puklinu mezi světem živých a mrtvých, aby mohl vyzvat Kurosakiho k závodu v lovení hollow, musí hrdina zapřít všechny své schopnosti, aby zabránil nejhoršímu a ochránil své přátele. Během souboje v ulicích Karakury v sobě objeví své duševní vlohy i mohutný sympaťák Chad a Ičigova půvabná, naivní fanynka Orihime. Kurosaki se nakonec musí postavit obří stvůře, složené z tisíců hollow, Menos Grande, přičemž vychází najevo, že Ičigo je vlastně jakýmsi přírodním zřídlem duševní síly a díky tomu, že z něj občas nekontrolovatelně tryská, mohou svůj latentní dar bojovat s mrtvými rozvíjet i lidé okolo něj. Záhy poté je však Rukia odvlečena bývalými spolubojovníky do Soul Society, aby zde čelila rozsudku za to, že své schopnosti propůjčila smrtelníkovi. Ičigo, Orihime, Chad i Išida se začnou chystat na záchrannou misi, předtím však musejí podstoupit výcvik u tajemného kloboučníka Urahary, aby měli vůbec nějakou šanci v zásvětí přežít.

Vše, co se v prvních dílech událo, působí najednou pouze jako prolog ke skutečně epické akci. Děj už se nesoustředí jen na trable hlavní postavy, ale pozornost se čím dál tím více upírá i k vedlejším charakterům, čímž série získává potřebný rozmach. V náznacích se také vyjevuje, co čtenář nejspíš už tušil, že totiž Soul Society není žádnou rajskou končinou, ale konfliktní zónou, kde za nitky moci tahá vládnoucí cech sběračů duší. Kasta vyvolených bojovníků je navíc rozštěpena vnitřními sváry a pletichařením, které se mimo jiné projevují také snahou o urychlení Rukiiny popravy. Ale kdo z kapitánů sběračů duší kope za který tým, zatím čtenář nemůže tušit.

Bleach se spolu se sériemi Death Note a Naruto řadí v Japonsku mezi tzv. šónen mangu, tedy ke komiksům, které primárně cílí na maskulinní populaci dospívajících. Bleach tento záměr naplňuje měrou vrchovatou funkčním kombinováním akčního příběhu a dobře načasovaného humoru. V tom se ostatně hodně podobá právě marvelovskému Spidermanovi, takže úvodní analogie samozřejmě nebyla náhodná. Na rozdíl od tradice amerického superhrdinského mainstreamu je však Bleach rozmáchlejší. Příběh postavy není poskládán sekvenčně od jednoho poraženého protivníka ke druhému, ale odvíjí se kontinuálně, přičemž figurek na jeho šachovnici neustále přibývá. Dá se také říct, že svou oblibu série u svého mladistvého publika čerpá z erotických náznaků, ať už jde o vizuální ztvárnění vyvinutých dívek v upnutých školních uniformách nebo o lechtivé invektivy, které si mezi sebou hrdinové vyměňují. Alespoň podle těchto měřítek je teenagerovský svět vymodelován dokonale – tedy minimálně v tom ohledu, že podněcuje fantazii.

Série, která v Japonsku vychází od roku 2001, se u nás teprve zabydluje. Své fanoušky už si ale získala. Přes všechny námětové proměny, které literatura pro dospívající po roce 1989 prodělala, se zdá totiž konstantně platné jedno: zručně vyprávěné dobrodružné příběhy si u této cílové skupiny vždy najdou odbytiště.

Knihy Bleach 5–9 vydalo nakladatelství Crew