Období normalizace v naší kinematografii

Recenze

Vytvořeno 2. 4. 2012 2:00

Autor: Jana Semelková

Mezi nominovanými knihami na Literu pro objev roku (výroční knižní ceny Magnesia Litera) se objevila kniha Štěpána Hulíka Kinematografie zapomnění. Obsáhlá publikaze rozkrývá období od roku 1968 pod rok 1973. Velmi podrobně a fundovaně.

Autor vychází z dochovaných dokumentů Filmového studia Barrandov, které osvěžil a doložil rozhovory s pamětníky té doby. Postupně putujeme od období „zlatých šedesátých“ k období, které se v československé kinematografii (až na výjimky) nevyznačuje předělovými snímky. Autor rozkrývá strukturu FSB na začátku sedmdesátých let, věnuje se záznamům z prověrek počátku normalizace, zabývá se chodem studia s nástupem „jiných“ vedoucích tvůrčích skupin. V tomto pojetí autor věnuje samostatnou kapitolu Janu Procházkovi, který byl velkou osobností tehdejší doby. Závěrečný oddíl pak je věnován rozhovorům s lidmi, kteří tuto dobu prožili, a tedy k ní mají co říct: dramaturgyní Marcelou Pittermannovou, režiséry Ladislavem Helgem, Jurajem Herzem a Antonínem Kachlíkem, vedoucím produkce Janem Balzerem, vedoucím produkce Karlem Kochmanem a s bývalým ústředním ředitelem Československého filmu Jiřím Puršem.

Faktografická knížka je nabita informacemi, postřehy a zajímavostmi, které dosud nebyly zveřejněny a které skvěle vykreslují obrázek doby, odhalují motivy zúčastněných i jejich charaktery. Autorův svižný styl vás nepustí od stránek. Samozřejmě nechybí bohatá obrazová příloha – fotokopie dokumentů a fotografie z filmů či různých událostí.

Autor mapuje dobu, která nebyla jednoduchá, ve které mnoho lidí přišlo o iluze, práci, sílu bojovat s úskočným nepřítelem. Některým psychický náklad natolik podlomil zdraví, že nás předčasně opustili. Přínosem publikace je jednoznačně námět a záběr. Jde o velký počin, který by měl být patřičně prezentován. Odhadnout, zda se Štěpán Hulík stane objevem roku, se však neodvažuji. Raději nechám tento velmi zodpovědný soud na porotě.

Štěpán Hulík se narodil 26. Května 1984 v Uherském Hradišti. Vystudoval filmovou vědu na Filozofické fakultě UK a scenáristiku a dramaturgii na FAMU. Organizačně a dramaturgicky se podílel na Letní filmové škole a Festivalu nad řekou v Písku. Jeho drama z období tzv. palachiády roku 1969 Hořící keř připravuje v originální produkci tuzemské pobočky HBO režisérka Agnieszka Hollandová a s dokumentaristou Tomášem Kudrnou chystají adaptaci románu Zdeny Salivarové Honzlová.

Knihu Kinematografie zapomnění vydalo nakladatelství Academia