Poslední zápas Pepika Hnátka začíná

Recenze

Vytvořeno 5. 6. 2012 2:00

Autor: Lenka Krausová

Znáte ho z televizních obrazovek a teď už i z pláten kin po celé České republice. Proč se tedy neseznámit i s knižní verzí? Řeč je o Okresním přeboru, který si zamilovala spousta z vás, což dokazují hlášky běžně zakomponované do každodenní mluvy.

Začalo to seriálem s šestnácti epizodami. Možná nikdo nečekal takový úspěch, ale stalo se. Zásluhu měla tématika vesnického fotbalu s touhou po postupu do vyšší soutěže (vždyť kdo z nás vesnických, co fandíme místnímu fotbalu, netlačí myšlenkově své fotbalisty do vítězství?) a samozřejmě výběr herců. Výsledky sledovanosti donutily tvůrce zamyslet se nad větším počinem a hle – film byl na světě. Snímek se dočkal kladných ohlasů, jak dokazuje návštěvnost kinosálů. Kvalitu seriálu na plátně povyrostla díky nové postavě Pepika Hnátka. Nejsem tu ale od filmové kritiky, mým cílem je představit vám stejnojmennou knihu, rozuměje tím filmovou knihu Jana Prušinovského a Petra Kolečka – Okresní : přebor – Poslední zápas Pepika Hnátka.

Hned na první stránce se seznámíme s legendou celého mužstva SK Houslice, samotným trenérem Pepou Hnátkem. V celé obci budí respekt, úsměvu se od něj nedočkáte, to spíš dostanete něčím po hlavě. Zkrátka Pepa je tvrdej chlap, svý kluky v mančaftu má rád, ačkoliv to tak nevypadá a jeho touhou je postoupit do kraje. Tahle sezóna se jeví dobře, možná to zmáknou. Jenže pak přijde první infarkt, známka zdravotních problémů a rozjíždí se kolotoč, o který Pepa nestál, a věřte, že slovo kolotoč je na místě. Aby toho nebylo málo, objeví se světští a zaberou hřiště, Pepikovo hřiště! Na druhou stranu housličtí fotbalisti svého kauče zrovna nemusí. To jeho věčný buzerování, nadávky a útoky… Zaslouží si snad lepší zacházení, ne? Jediný, kdo nemá problém, tak kapitán Luňák, ten se může z Hnátka zbláznit, kde je on, chce být také – inu takové klasické dolejzání. Cestu smíru se snaží najít předseda Vorel, ale jeho snahy jdou spíše vniveč. Kombinace naštvaných hráčů, neústupného trenéra, smírčího předsedy a dalších faktorů vede k situacím, u nichž se musíte zasmát, jestliže nejste suchaři. Všudypřítomnou postavou je místní veterinář a zároveň zdravotník klubu Větvička a pokladník Hovorka. Bez nich by to nemělo ten správný říz.

Musím ale přiznat, že osobně jsem si čtení užila o to víc, že jsem znala filmovou předlohu a jednotlivé postavy jsem měla stále před očima. Navíc tu najdete přesná slova, která z úst vypustily jednotlivé postavy a možná taky něco navíc. Je pravdou, že minimálně jedna scéna je pozměněná a pokud jste viděli první film, budete mít před očima spíše tento výjev. Jednoznačným plusem je nahlédnutí do mysli každého jedince a pochopení, proč udělal to či ono. Dozvíme se také, proč Áda Větvička neumí „r“, nebo co přesně přivedlo světské do Houslic. V těchto chvílích se ukazuje kouzlo knih, protože ve filmu jen těžko nahlédnete do cizího vědomí.

Titul nedoporučuji těm, kteří si potrpí na řádnou výslovnost a spisovnou češtinu. Poslední zápas je psán hovorově, tzv. „jak nám zobák narost“ a vulgarismy nejsou výjimkou. A proč? Protože takhle se mluví a nejen na vsi  Takže ať už v jakémkoliv pořadí, vezměte knížku do ruky (čte se jedním dechem, to vám můžu zaručit) a jděte do kina.

Fotbalu zdaj!

Knihu Okresní přebor vydalo nakladatelství Mladá fronta