Černá kočka aneb subjekt znalce v myšlení o literatuře a jeho komunikační strategie

Recenze

Vytvořeno 5. 11. 2012 1:00

Autor: Břetislav Orlík

Chcete-li nahlédnout do světa současné literární vědy, přestože nejste profesionální teoretik, je tato kniha určena právě pro vás. Pavel Janoušek, pracovník Akademie věd České republiky, nás po řadě historických analýz, z nichž jsou pozoruhodné nové třídílné Dějiny české literatury 1945-1989, uvádí do zákulisí teoretické vědy.

Tematický prostor knihy je rovnoměrně rozložen mezi objekt (literatura) a subjekt (znalec), v jednotlivých kapitolách odhalujeme paradigmata současného i minulého myšlení o literatuře. Přes výrazný odborný charakter publikace nechybí ani praktické osobní zkušenosti autora. V úvahách věnovaných interpretaci se tak dozvídáme například o Viktorce, jakožto ukázkové postavě pro oblast plánování rodičovství. Prostor je zde věnován interpretaci, jednotlivými tématy jsou ostenze, role kritika, historika a teoretika.

Nebylo by patrně těžké po vzoru starých rétorik sestavit příručky, jež by učily 'Jak snadno a správně psát vědecký text'. Taková příručka by shrnovala obecná pravidla společná všem vědeckým oborům a disciplínám, případně specifická pravidla a kódy, které by vypracovaly vědecké obory. Jestliže takovéto návody nevznikají, je tomu tak i proto, že by patrně naváděly k tomu, jak lze napsat vědecký text bez samotného vědeckého objevu, což by se zřetelně neslučovalo s mravními postuláty vědy.
(Janoušek, P.: Černá kočka aneb Subjekt znalce v myšlení o literatuře a jeho komunikační strategie. Praha: Academia, 2012,  s. 18.)

Literatura je specifický způsob poznávání reality a její historie. Lidské poznávání (věda) je však nedokonavý stav. U Janouška musíme ocenit, že se veřejně přiznává k nedostatečné sečtělosti. Píše o zapomínání a lidské neschopnosti přečíst „všechno“. Kdo by čekal od akademika tolik upřímnosti? Přes toto přiznání, uvádím, že se autor se svou 'černou kočkou', tedy temnými místy neobjevených informací nebo, lidově řečeno, lidskou neznalostí, vyrovnává více než s bravurou a nám nezbývá než knihu doporučit a tiše závidět.

Český ekvivalent známějšího díla O vejcích a vědcích může rovněž posloužit jako neformální učebnice teoretické filologie. Dozvíme se kupříkladu, že myšlení o literatuře může být hra, věda nebo také RPG hra. Na otázku, zdali tato intelektuální činnost má smysl, vypracovává Janoušek zajímavou argumentaci. Literatura (a její teorie) jsou součástí kultury, tudíž patří k antropinům, atributům lidství vymezujícím druh člověka od ostatních živých bytostí. Ve vědě má literární odvětví své místo historicky ukotvené, jakékoliv divergence a redukce vědy jsou nebezpečné, jelikož jsou proti tradici a genezi tohoto systému.

Knihu Černá kočka aneb Subjekt znalce v myšlení o literatuře a jeho komunikační strategie vydalo nakladatelství Academia