Válka po válce

Recenze

Vytvořeno 14. 8. 2013 3:00

Autor: Jiří Lojín

Když jsem chodil do školy a s nechutí se mořil s dějepisnými fakty, učil jsem se, že druhá světová válka skončila v roce 1945 a pak nastal mírový rozkvět naší socialistické společnosti, rušený kapitalistickými štváči, se kterými si ovšem naše vlast, za pomoci bratrského Sovětského Svazu, potažmo dalších soudružských zemí, dokáže bez problémů poradit.

O tom, jak to ve skutečnosti bylo, se nemohlo příliš hovořit. Dnes, v době, kdy to již lze, upadá zájem o tento kus historie a životní příběhy lidí postižených boji o poválečný vliv v Evropě, zůstanou v mnohých případech zapomenuty. Jeden z takových osudů se pokusil pro čtenáře zachytit Jiří Stránský v knize Balada o pilotovi.

Emil Malík, hlavní hrdina románu, je skutečná postava, byť s trochu pozměněným jménem. V epilogu autor uvádí jeho pravou totožnost a také zvláštní vztah, který k němu měl. Z něj vysvítá i motivace vedoucí autora k napsání příběhu. Jde o příběh dramatický s neveselým koncem.

Špičkový pilot Emil Malík za druhé světové války létal u RAF. Jeho cesta k anglickému letectvu nebyla jednoduchá a vedla přes nucený pobyt v Sovětském Svazu. Přestože v té době zuřila druhá světová válka, Rusové se Emila vyptávali na civilní letecké trasy a letiště, která poznal za své praxe dopravního pilota. Již v té době sbírali materiál, použitelný při poválečném uspořádaní světa. Komplikace nastala v okamžiku, kdy odmítl podepsat dokument o mlčenlivosti. Následek se pak s Emilem Malíkem táhl až do mírové doby a měl tragické vyústění.

O to míň tušil, proč mu to ukazují. Uměl si představit, že někde vyšťárali, že byl pilot aerolinek a tudy lítal. Ale k čemu by jim to bylo platný, prokristapána?! Teď ve válce?
Chtěl málem nahlas říct, že to už je dávno, ale v témže okamžiku věděl, že to zase až tak dávno není – osmnáct-devatenáct měsíců. A to by bylo smutné, kdyby si takovu cestu nepamatoval.
Jen se ale v něm to slovo – cesta – ozvalo, začal tušit. A podpalkóvnik už to taky říkal:
„Nam nado znať trasy, vsje trasy, kotoryje vy znajetě.“
To zdaleka nebylo všechno. Chodil od stolu ke stolu a strhával balicí papír a už bylo jasné, že z map se dá jednoduše sesadit mapa celé Evropy včetně Velké Británie a až po africké břehy u středozemního moře…
(Stránský,J. Balada o pilotovi, Havlíčkův Brod: Hejkal 2013, str.58)

Druhá část příběhu se týká Emilovy rodiny, manželky Karly a dětí Pavlíka a Lidky. Po válce si Emil s Karlou k sobě hledají cestu jen velmi obtížně. Situaci neulehčuje ani plánované stěhování do Holandska. Je to vlastně spíše útěk před politickou situací, která se už pomalu začíná rýsovat. Vliv komunistů sílí za vydatné pomoci Sovětského Svazu a tuší se, že vojáci, bojující za svobodu na straně západních států, budou brzy v nemilosti. I když zatím nikoho nenapadlo, že v tak velké, že mnoho z nich za svůj boj zaplatí životem, nebo alespoň léty strávenými ve vězení.

Kniha Jiřího Stránského seznamuje čtenáře s velmi problematickým obdobím československých dějin. Snaží se přiblížit co nejpřesněji historická fakta, připomíná jména důležitých aktérů tohoto období, jako je Ludvík Svoboda, jehož role v tehdejší a pozdější době byla nejednoznačná. Setkáme se i s postavou generála Heliodora Píky, který byl v roce 1949 ve vykonstruovaném procesu obviněn z velezrady a popraven.

Balada o pilotovi je koncipovaná jako útržky příběhů, v nich najdeme chvilky strávené s rodinou těsně po válce, ale i vyprávění Emila Malíka o tom, co zažil za války. Nalezneme v nich i náznaky těžkých chvil prožitých Karlou ve vězení a váhání, jak znovu navázat na život před válkou. Z mozaiky vyčteme, čemu všemu museli tito lidé čelit a jak se bez své viny dostávali na seznam nepřátel, které je nutno tvrdě postihovat. Je možné, že si hodně lidí povzdechne, že už nechce číst o nespravedlnosti a politických intrikách, že chce jít dál. Ale snaha o zveřejnění osudů jednotlivých lidí, kteří se dostali do konfliktu s nastupující totalitou přispěje k omezení schematického chápání historie, rozdělující svět na dobrý a zlý podle toho, kdo zrovna tu historii interpretuje. Za každou událostí stojí konkrétní lidské příběhy, nejen těch, jejichž jména se v učebnicích dějepisu objevují, ale i těch, kteří zůstávají v pozadí, zapomenutí a bezejmenní.

Knihu Balada o pilotovi vydalo nakladatelství Hejkal