Deset povídek, deset pachatelů, deset zločinů

Recenze

Vytvořeno 29. 8. 2013 3:00

Autor: Lenka Martinková

I tak by se dalo mluvit o knize Podivné vraždění, která nedávno vyšla v nakladatelství Mladá fronta jako další díl edice České detektivní povídky.  Příběhy vychází z per deseti známých českých autorů. Co člověka vlastně vede ke spáchání zločinu? Láska? Touha po majetku? Žárlivost? Jakési neovladatelné puzení?

Všech deset povídek by se dalo rozdělit do kategorií podle důvodů spáchaných kriminálních činů. Schválně se vyhýbám slovu „vražda“, ne vždy se v povídce tento akt násilí objevuje. Jednou dojde jen ke zmizení snoubence, podruhé zas má soudce osobní zájem na tom, aby byl zločinec popraven, takže zfalšuje jakýsi boží soud. Jindy se pro změnu hledá oběť dávné vraždy, která byla pohřbena s kódem k účtu s miliony. Není tohle spíš krádež? Už jenom z toho důvodu je jasné, že kniha má až neuvěřitelně zavádějící název.

Jednotlivé detektivní povídky se táhnou napříč společností. Hrdiny se stávají lidé na okraji (jako v povídce Když kohout pije – hrobník), o několik stran později přenášejí čtenáře k „vládnoucí vrstvě“, mezi bohaté podnikatele a politiky. Ačkoli se to nezdá, obě okrajové skupiny mají nepřátel víc než dost a zároveň jdou po krku neuvěřitelnému množství obětí. I zmíněný hrobník nějaké má… Ale je to dostatečný motiv k vraždě?

Samotným postavám odpovídají také místa, kde se příběh odehrává. Která zamilovaná dívka by odolala romantické procházce po hřbitově, jehož atmosféru podtrhuje záhadný, světélkující hrob? Jak se může najatý vrah realizovat v chatařské oblasti na třech „neškodných“ důchodcích? A nakolik zrůdně působí vražda (sebevražda?) těhotné ženy na zahrádce plné rozkvetlých květin?

Některou vraždu obestírá aura tajemna, jiná působí hrůzně. Jeden zločin následuje další, ale jiný kráčí světem osamoceně. Možná proto, že pachatel skoro okamžitě skončí v rukou policie? Nebo už svou pomstu vykonal a do další se mu nechce pustit? Ať se kriminální činy liší jakkoli, tvoří mozaiku, kterou je kniha Podivné vraždění.

Ukázka z knihy:

„Slečna na mě byla vždycky tak hodná. Tohle si vůbec nezasloužila.“
„Hodná, jo? Hodná?“ poškleboval se Masák. „Radši mi pomoz to tady dát do pořádku. Zase abych tě tahal z bryndy.“
„Ty seš v bryndě. To přece ty jsi ublížil slečně,“ řekl Chlapec nenávistně. „A všem to budu na tebe žalovat.“
Když odcházel, uslyšel z dokořán otevřeného bytu slečny Krausmincové, jak se Masák směje. Byl to přesně ten tichý, pištivý smích, kterého se Chlapec už zase naučil bát.
(Podivné vraždění (Šulc, V.: Vraždění s Masákem). Praha: Mladá fronta 2013, s. 177.)

Knihu Podivné vraždění vydalo nakladatelství Mladá fronta