O tom, jak dobro zvítězí nad zlem… nebo je to trochu jinak?

Recenze

Vytvořeno 13. 9. 2013 3:00

Autor: Sabina Huřťáková Hašková

Naďa Horáková je oblíbená autorka historických a detektivních příběhů. Čtenáři se s napětím těší na její další knihy a nebylo tomu jinak ani u novinky z nakladatelství Moba Ženy na pranýři. Kniha volně navazuje na první díl Brněnské nevěstky, kde se čtenáři poprvé mohli setkat s hlavními hrdiny a důležitými postavami Brna v době, kdy byl moravským markrabětem Jan Jindřich. Zatímco v prvním díle vynikala především postava Marka z Erlachu, coby hlavního vyšetřovatele zločinu, který se odehrál mezi městskou spodinou, nyní se více dostávají do popředí samotní měšťané.

Anotace napovídá, že se jedná především o příběh manželů Ferreových. Jiří Ferreus byl bohatý měšťan, který dostal za manželku o mnoho let mladší Kateřinu, dceru z nejváženější měšťanské rodiny. Protože Jiří nejde pro ránu daleko a jeho počínání se zvrhne v kruté týrání manželky, začne se neobvyklým případem zabývat i městská rada, a dokonce – na popud brněnských měšťanek - i markraběnka Markéta. Nejde však pouze o tento příběh…

Knihou se prolínají osudy měšťanů, které jsou zajímavě propojeny. Zdánlivě k sobě nepatřící rody spolu souvisí více, než se na první pohled zdá. A tak dojde k další neobvyklé záležitosti, kterou musí městská rada řešit. Jak se však k nastalé situaci postavit, když městské právo hovoří jinak? Autorka vychází ze skutečné události, která se stala. Případ Jiřího Ferrea skutečně proběhl, byl řešen a zapsán. Další děj knihy už je smyšlenkou autorky, alespoň se sama nevyjadřuje k tomu, že by i další události vycházely ze skutečnosti. Přesto se zdá, že je příběh mnohem živější, než umožní ploché stránky knihy.

Skutečnost týrání žen a domácího násilí je aktuální i dnes. Proto jistě mnohé překvapí, že v dřívějších dobách na tom nebylo nic podivného. Manželka byla odevzdána zcela do rukou svého chotě a městské zákony neřešily, co dělat, když manžel svou ženu bije. Bylo přece v pořádku, že ji má usměrnit. A jaký způsob k tomu zvolí, to bylo plně v jeho kompetenci.

Další příběhy, které se v knize proplétají - život brněnského kata Haja, jeho sňatek s vdovou po tkalci Matějovi Markétou, osudy šlojířnice Hedviky i podivná postava mnicha Amata, který po nocích chodí Brnem a hledá ztracený poklad, dávají čtenáři možnost rozvinout svou fantazii a ponořit se do napínavého příběhu plného záhad, lásky, trápení… Ale také dávají čtenáři možnost zamyslet se nad tím, jak městská rada postupovala při řešení sporů. Čtenář musí zákonitě dojít k přesvědčení, že počínání některých postav, přesto že nebylo nejčestnější, bylo spravedlivé. A ne vždy je možné sespoléhat na zákony, spravedlnost nebo Boha. K dobru však městské radě přiznejme, že jednala lépe než mnozí dnešní státníci, a to i na úkor sebe sama a svých rodin. Zkrátka pokud chtěli spravedlivě soudit jiné, museli si nejprve zamést před vlastním prahem.

Kniha Ženy na pranýři volně navazuje na první díl Brněnské nevěstky. Ty si získaly takový čtenářský ohlas, že jsou nyní vyprodané a Moba chystá dotisk na podzim tohoto roku, ve kterém dokonce tematicky sladí obaly obou dílů.

Knihu Ženy na pranýři vydalo nakladatelství Moba