Zmeškalovo hledání vlastních kořenů

Recenze

Vytvořeno 17. 1. 2014 2:00

Autor: Jiří Lojín

Spisovatel Tomáš Zmeškal o sobě nějakou dobu nedával vědět. Po úspěšném debutu románem Milostný dopis klínovým písmem, za nějž byl oceněn nominací na Magnesii literu a cenou Josefa Škvoreckého, zaujal velmi brzy následující knihou Životopis černobílého jehněte vydanou v roce 2009. Teprve nyní, na sklonku roku 2013, máme možnost nahlédnout do jeho dalšího díla nazvaného Sokrates na rovníku.

Zmeškalovy předchozí knihy se vracejí do nedávné minulosti. Téma první čerpá z šedesátých let, druhé se týká let osmdesátých. S trochou nadsázky by bylo možné očekávat, že děj další knihy se už bude odehrávat v jednadvacátém století. A sázka na takovou nechtěnou časovou posloupnost by se opravdu vyplatila. Sokrates na rovníku je situován již do naší éry a Tomáš Zmeškal v něm hledá svého otce.

Tomáš Zmeškal zkombinoval deníkovou formu s cestopisem. Samozřejmě, není jednoduché odlišit cestopis od deníků, ale jistou nápovědu přece jen autor poskytuje. Dálka při hledání otce nerozhoduje, autor by od něj mohl bydlet pár metrů a přesto být od něj vzdálen tisíce kilometrů. Zmeškalův otec však může žít kdekoliv na světě. Anebo nežít. Nejde jen o hledání a poznání konkrétního člověka – otce. Autorovy úvahy jdou mnohem hlouběji. Občas se nutně cítí jako cizinec a touha po poznání druhé půlky své rodiny, která žije ve vzdáleném Kongu, je zcela přirozená a musela ho provázet celý život.

Na první pohled si všimneme propastného rozdílu mezi knihou Sokrates na rovníku a díly, zabývající se podobnou problematikou, která chtějí čtenáři poskytnout nepříli náročnou zábavu a makují ji pseudofilozofickými moudry a romantickými představami o šťastném životě mezi primitivními pralesními kmeny. U Tomáše Zmeškala se můžeme dočkat pouze reálného pohledu, omezeného pouze na problematiku, kterou zná.

Jsme svědky snah o kontakty s krajany svého otce. Nebyly jednoduché a nepřinášely mu to, co od nich očekával. Pro čtenáře je to však příležitost dozvědět se mnoho důležitých informací a moderních dějinách Konga. Znovu si tak můžeme uvědomit, jak složitá historie a nepřehledná politická situace na africkém kontinentu panuje. Z velké části je to náš dojem, způsobený nedostatkem informací. Pokud bychom chtěli držet alespoň trochu krok s vývojem v Africe, museli bychom jej cíleně sledovat. V oficiálních sdělovacích prostředcích se každý den můžeme dozvědět, v jakých šatech šla na párty nějaká bezvýznamná filmová hvězdička, než o státním převratu v některá africké zemi. Také proto vnímáme Afriku jako celek a ne její jednotlivé státy. Z tohoto důvodu jsou kapitoly o současné politické situaci v Kongu, které v knize Tomáše Zmeškala nesmírně důležité a zajímavé. A právě ty jeho text přibližují cestopisu.

Kniha je rozdělena do dvou částí. Bylo by je možno označit jako Tápání a Cesta. Po době nerozhodných a málo úspěšných pokusů, se konečně smůla prolomí a Tomáš Zmeškal jede vstříc skutečnému dobrodružství – setkání se svou africkou rodinou. Jeho emoce jsou zcela pochopitelně směsí zvědavosti a oprávněných obav. Čtenář se nedočká kulturního šoku, jaký by očekával od cesty do rovníkové země. Zmeškalova rodina patří k velmi dobře situovaný a vzdělaným lidem, svět, který navštívil nebyl plný špíny a chudoby. Prakticky se nedostal do míst, kde by se mohl s nimi setkat. Místo popisu Konga jako země kontrastů se věnuje rodinným vztahů, cestopis po místech je nahrazen cestopisem po rodinných vztazích. To má samozřejmě svou logiku, Tomáš Zmeškal nepřijel do Afriky obdivovat krásy země ani nahlížet pod povrch její společnosti, ale poznat polovinu svého původu.

V letošním roce vyšlo více knih odehrávající se v afrických zemích, například Všechny vůně Afriky Zuzany Beranové nebo Tichý dech Jana Trachty. Rozdíl, jakým se všechny knihy na tento kontinent dívají, je přímo ukázkový, ilustrují, že úhly pohledu mohou být rozličné, ale žádný nelze zavrhnout jako špatný.

Kniha Tomáše Zmeškala osciluje mezi beletrií a literaturou faktu. Množství informací a jejich způsob podání o historii a současnosti Konga přesahují obvyklé penzum faktů používané v krásné literatuře. Takovému dojmu přispívá i reálný nepřikrášlený pohled na Afriku i členy své rodiny. Pro čtenáře je kniha příležitostí na chvíli sdílet Zmeškalův svět, podílet se na jeho hledání.

Knihu Sokrates na rovníku vydalo nakladatelství Mishkezy