Recenze: Michal Šanda – Masná kuchařka mistra řezníka z Nelahozevsi Antonína Dvořáka

Vytvořeno 7. 11. 2016 18:10

Autor: Petra Lojínová

Napsat kvalitní fiktivní či spekulativní příběh o známé osobnosti dá v podstatě stejnou práci jako sestavit její životopis. Autor může očekávat negativní reakce ze strany příznivců, popřípadě komentáře znalců. Michal Šanda v knize Masná kuchařka mistra řezníka v Nelahozevsi Antonína Dvořáka pracoval s myšlenkou, že by se Dvořák nestal světoznámým skladatelem, ale setrval v rodinné tradici a vyučil se řezníkem. Ostatně kdyby i Bedřich Smetana zůstal u profese sládka, mohli společně obohatit gastronomii českého národa.

Jednotlivé epizody z Dvořákova života tvoří pouze část knihy, poměrně velký prostor dostaly recepty, odpovídající tehdejší době, a další intertextové vsuvky. Hudbymilovný čtenář může být překvapen už prologem, který poměrně přesně a naturalisticky popisuje porážku býka. I další členění knihy je netradiční a předznamenává autorův smysl pro nadsázku, velmi stylově ho tvoří bloky s názvy Hovězí, Telecí, Vepřové, Zabijačkové pochoutky a Skopové. Jednotlivé úryvky ze skladatelova života prokládá autor citacemi z učebnice pro řezníky, které se týkají zejména bourání a zpracování masa, nechybí ani schémata částí těl zvířat. Obsáhlou část tvoří recepty, ostatně co jiného čekat v masné kuchařce. Vycházejí především ze staročeské kuchyně, i když zastoupení tu má i ta světová. Recepty – jejich jazyk a ingredience – odpovídají konci 19. století, odkazují například na M. D. Rettigovou. Jsou použity dostupné a místní suroviny a jednoduché pracovní postupy. V době otrubových placiček a smoothie s chia semínky hotové staročeské pohlazení po duši. I po žaludku. Vzhledem k tomu, že autor v závěru neuvádí zdroj, ze kterého recepty přejal, je pravděpodobné, že je sám sesbíral, možná i vyzkoušel. Z vlastní zkušenosti nedoporučuji číst knihu s prázdným žaludkem.

Šanda knihu doslova prošpikoval momenty z Dvořákova života, ale samozřejmě je v rámci své fabulace poupravil. Zaznamenal všeobecně známé informace, například Dvořákovu lásku k vlakům, chovatelství holubů či rodinné vztahy. Samozřejmě zmínil i pobyt v Americe, ale ten proběhne pouze jako sen během jednoho odpoledne, jako paralelní realita. Setkáme se s manželkou Annou, za svobodna Čermákovou, i s některými potomky. Otilie, ve skutečnosti provdaná za Dvořákova žáka a vynikajícího skladatele Josefa Suka, se v knize stává manželkou Josefa Suka, uzenáře z Křečovic. Smrt syna Otakara a dcery Růženky odpovídají realitě, stejně jako jména některých nelahozevských sousedů, například hostinského Engelhardta. 

Kromě rodinných příslušníků se v knize objeví některé velmi významné osobnosti tehdejšího hudebního života, například nakladatel Fritz Simrock (1937–1901), díky němuž se Dvořákovu dílu dostalo světového věhlasu. Fantazie Michala Šandy z něj udělala gurmána, jehož partitury Dvořák využívá především jako kvalitní balicí papír pro jelita a jitrnice. Tím dalším je významný německý skladatel Johannes Brahms (1833–1897). S Dvořákem je spojovalo nejen pevné přátelství, ale i podobný názor na hudební tvorbu. S Brahmsem se pojí i jeden z mnoha sofistikovaných žertů této knihy – v dopise, který Dvořákovi posílá, zaznamená část volné věty (Adagio) svého houslového koncertu, opus 77. Ovšem hudebnímu nevzdělanci Dvořákovi notový zápis „přeloží“ do německé řeznické hantýrky.

Fleischschlüssel b 2/4 Adagio Kamm Bauch Bug Bauch Kamm Nuss bBrust Nuss Bug Kamm Bauch Bug Bauch Fett Kamm Nuss bBrust Nuss Fett Brust Nuss Bug Bauch Brust Nuss Bug Bauch Brust Nuss Bug Bauch Kamm Fett Bauch Brust Fett Fett Bug
c – Bug (plec), d – Fett (sádlo), e – Brust (hrudí), f – Bauch (pupek), g – Nuss (ořech), a – Kamm (krk), h – Speck (špek)  (str. 91)

I přes poctivou snahu se mi tento úryvek nepodařilo v partituře najít, nicméně pro zvídavé čtenáře přikládám i Brahmsův rukopis, třeba budou mít víc štěstí.

Zajímavou konstrukci se autorovi podařilo vytvořit v místě, kde zmiňuje velké důlní neštěstí v roce 1892. Ve spojitosti s pohřbem jedné z obětí (Michal Šanda zaměnil jméno statečného mrtvého zachránce Peška za skutečného Dvořákova přítele, havíře a holubáře Hodíka z Vysoké, ale jména některých dalších odpovídají dobovým záznamům) zmínil autor českou premiéru jednoho z vrcholných děl vokální hudby, Dvořákova Requiem. V podobném stylu cituje autor část libreta druhého dějství opery Čert a Káča. Text je součástí vystoupení loutkového divadla, které Dvořák navštívil při cestě do Kralup.

Některé nápady Michal Šanda rozpracoval detailněji, jiné jenom nakousnul. Hříček a odkazů je v textu nepočítaně, spisovatel je sype z rukávu a vytváří tak kaleidoskop možných i nemožných situací ze skladatelova života. Tak trochu tím připomíná Dvořákovu kompoziční techniku, protože i o něm je známo, že doslova hýřil hudebními myšlenkami a tématy.  I proto doporučím přečíst knihu dvakrát, teprve po překonání prvního překvapení a okouzlení textem přijde chvíle pro vnímání detailů, náznaků a žertíků.

Pro zdokonalení své fikce uvádí autor třeba údajné falzum Dvořákova řeznického výučního listu, které se nečekaně objevilo ve 30. letech 20. století a po chvíli stejně záhadně zmizelo, přičemž proti jeho pravosti svědčilo mnoho důkazů. Nebo proloží recepty na zabijačkové pochoutky kopií 1. strany Humoresky, opus 101. Toto nesmírně zábavné čtení tak může být impulzem k dohledávání dalších informací a přemýšlením nad rozhraním reality a fikce.

Knížka je útlá, svým formátem připomíná CD, takže se klidně může vložit třeba mezi Novosvětskou a Dvořákův klavírní koncert. Kniha je kvalitně zpracovaná nejen po textové stránce, velmi krásný je i její design, za což patří uznání a dík nakladatelství Dybbuk. Tlumené barvy, volba papíru a kvalitní tisk umocňují zážitek z textu a dělají z ní dokonalý dárek pro velkou skupinu potenciálních čtenářů.  Jazyk odpovídá mluvě konce 19. století, autor preferuje kratší věty. Hra na lehce archaickou češtinu ale není násilná, těžkopádná ani škrobená.

Povědomí o velkých osobnostech – a nejen těch hudebních – často trpí tím, že knihy o nich jsou plné nezáživných informací, soupisů díla, harmonických či formálních rozborů a podobných suchých informací.  Za spoustou písmenek se ztrácí vlastní postava autora, a už vůbec jedinečnost a krása jeho díla. A výchovné koncerty vážné hudby – zejména v dobách minulých – z velké části působily jako spolehlivý repelent. Charakter Dvořákova díla, tedy pokoru, nesmírnou invenci a vynikající řemeslné zpracování, se autorovi podařilo zdařile a s maximální úctou transponovat do oblasti řeznické. Dvořák by byl zkrátka pašák v jakémkoliv oboru. V tomhle ohledu je Masná kuchařka mistra řezníka v Nelahozevsi Antonína Dvořáka osobitou, vtipnou a okouzlující poctou jednomu z největších skladatelů všech dob.

Název: Masná kuchařka mistra řezníka z Nelahozevsi Antonína Dvořáka
Autor: Michal Šanda
Nakladatel: Dybbuk
ISBN: 978-80-7438-152-2
144 stran
Rok vydání: 2016 (1. vydání)