Komiksy: Stan Sakai – Usagi Yojimbo: Pekelná malba

• 

Vytvořeno 18. 5. 2019 1:00

Autor: Radovan Kolbaba

Komiksová série Usagi Yojimbo amerického kreslíře s japonskými kořeny Stana Sakaie jakoby nestárla. Vychází od osmdesátých let a navzdory věku i občasnému zvolnění tempa stále těší čtenáře po celém světě. Třicátá první kniha ušatého šermíře nazvaná Pekelná malba z tohoto trendu neslevila a stejně jako předchozí díl našla nové a neotřelé příběhy k vyprávění.

Už první panely, obohacené pouze několika citoslovci, ve čtenáři vyvolají pocit, jako by za okny padaly provazce vody. Déšť se stal leitmotivem nových Usagiho příběhů, od prvního, kde s vodním živlem bojuje se srdnatostí sobě vlastní, až po závěrečný, v němž sice nespadne ani kapka, avšak ovlivňuje život Usagiho i postav, které potkává.

Přestože má za sebou králičí ronin už tři křížky, aktuální díl dokazuje, že se na mnohá klišé či zautomatizované postupy dokáže Stan Sakai podívat novýma očima. Hned v prvním příběhu Řeka se zvedá výrazně změní způsob vnímání banditů, kteří běžně v Usagiho příbězích figurují jako kanónenfutr kosený zručnějšími šermíři, v čele se samotným králíkem. Končí navíc pro Sakaie velmi neobvyklým „cliffhangerem“, který nutí čtenáře číst bez oddechu dál. I v dalších příbězích Kyūri a Kazehime jsou tradiční nepřátelé – monstra a netopýří komori ninjové – zobrazeni více do hloubky a, paradoxně, lidštěji.

Vlajkový příběh nové knihy je nazván Tajemství pekelné malby. Usagi v něm potkává svého přítele inspektora Ishidu. Společnými silami vyšetřují vraždy v chrámu proslaveném znepokojující malbou pekla a jeho vládce Enma. Pointu posledního příběhu Osud stařešinů prokoukne snad každý, kromě natvrdlého Usagiho. Navzdory této průhlednosti však dojme více než mnohé hollywoodské limonády.

Pekelná malba se zaměřuje na osudy prostých lidí feudálního Japonska a oproti předchozím dílům je v ní méně boje. Usagi je navíc v mnoha příbězích oslabený. Není tím takřka neporazitelným šermířem, kterého známe z předešlých dílů. Jeho dobrodružství díky tomu získávají novou dimenzi a jsou o to zajímavější.

Stan Sakai umí svojí kresbou i prací s panely udělat napínavými i dřinu na přehradě z bláta, lov žáby či noční můru. Jako vždy velmi dobře ilustruje mimiku svých nelidských hrdinů. Pohled na tvář šermíře, kterého právě zmrzačili, bolí i vás a jinak zesláblí a mírní vesničané působí až hororově ve chvíli, kdy je jim nabídnuto dobré jídlo. Sílu Sakaiovy kresby dokládají i tři zdánlivě obyčejné panely se stařenkou hledící do dáli, které obsahují současně tesknotu i štěstí z naplněného života.

V porovnání s předchozími díly jsou Usagiho dobrodružství v Pekelné malbě méně černobílá. Nejenom že padouši získávají svoji lidskou stránku, ale Sakai také ukazuje to, čeho jsou i dobří lidé schopní, pokud jsou zoufalí. Sám Usagi učiní rozhodnutí, které není úplně správné, ale za daných okolností to nejméně zlé.

Drobným dárkem ke kvalitní komiksové knize jsou závěrečné poznámky k příběhům, seznamující čtenáře s mytologickými Kappami a dešti v Japonsku. Bohatší je tentokrát i galerie na konci svazku. Kromě obvyklých obálek sešitů, v nichž příběhy vyšly před vydáním knihy, obsahuje i tři roztomilé kresby od Sakaie a jeho manželky a jednu od Marka Morsea a Zacka Davissona.

Pekelná malba je nejen dalším hodnotným příspěvkem do komiksové ságy králíka Usagiho. Dokazuje též, že i po třech desítkách let má její tvůrce co nabídnout čtenářům a nebojí se změnit vlastní klišé. Akční, detektivní i dojemné příběhy si užijí znalci Sakaiovy tvorby i nováčci.