Jak přitáhnout děti k dějinám?

• 

Recenze

Vytvořeno 22. 10. 2011 2:00

Autor: Lenka Martinková

Je všeobecně známé, že co se stalo před více než několika hodinami, považují děti za událost někdy z pravěku. Jak je potom nenásilnou formou přitáhnout k dějinám českých zemí a k životopisům nejvýznamnějších panovníků? Na pomoc vám přichází Martina Drijverová se svojí knihou Čeští panovníci byli taky jenom lidi – zajímavosti ze života českých vladařů.

Název je poněkud zavádějící. Spíše než o zajímavosti ze života panovníků jde o jakousi galerii jejich vlastností, osudů a vyhlášek. V knize dokonce nejsou ani všichni, kdo se v průběhu staletí na českém (ať knížecím, nebo královském) trůně vystřídali. Autorka začíná až prvním, tehdy ještě nedědičným králem Vratislavem II.

Někde autorka neváhá přeskočit několik panovníků a pokračovat až těmi, kteří čtenáře zaujmou, jinde zase probírá zamotané rodinné vztahy a zabíhá do podrobností. Postupuje pak po generacích, cituje staré kroniky.

Knihu doplňují leckdy až komiksové obrázky od Vojtěcha Otčenáška. U každého panovníka zobrazuje nejdůležitější kapitoly jeho života. Někdy se však opakuje, a kdyby se nad ilustrací neskvěl nápis, že jde o pohřeb toho a toho krále, čtenář by se skoro vsadil, že jde o druhou verzi smrti vládce, o kterém si četl o několik stránek dřív.

Na první pohled by se mohlo zdát, že jsou čeští panovníci určeni spíše pro menší čtenáře. Napovídají tomu ilustrace v každé kapitole, relativně velká písmenka i podrobná vysvětlení takových pojmů, které by měl znát každý školou povinný. Ocení ji ale také všichni, kdo si chtějí zopakovat poznatky z hodin dějepisu 2. stupně ZŠ.

V některých kapitolách Drijverová splní svůj slib, že půjde o zajímavosti ze života českých vladařů. Kdo by to byl řekl, že poslední Přemyslovec Václav III. byl opilec a svým přátelům pod vlivem alkoholu daroval kde co? A jak to bylo s korunním princem Rudolfem a jeho milenkou? Byli nalezeni spolu, oba zastřelení…

Co se historických skutečností týče, musím uznat, že se kniha Martině Drijverové opravdu povedla. Celkově jí však uškodilo množství gramatických chyb v textu. Při troše dobré vůle se sice dá říct, že jde jenom o překlepy, ale dobrý korektor by je neměl přehlédnout. Na druhou stranu však musím říct, že jich tam bylo podstatně méně, než je v dnešních knihách běžné.

Publikace stylu Čeští panovníci byli taky jenom lidi jsou ve verzi pro dospělé v módě už několik let. Drijverová je první, kdo se rozhodl něco takového napsat i pro děti a mládež mladší patnácti let.

Ukázka z knihy:

Manželku, v tu dobu pobývající v Olomouci, už s sebou Vratislav vzít nestihl. Muselo jí to být líto, asi se taky bála, co s ní bude… Netrvalo dlouho, zemřela, a s ní i dosud nenarozené děťátko. Chuděra, ani se neví, jak se jmenovala, snad Marie. Možná taky, že Kateřina…
Vratislav se uchýlil do Uher, ke dvoru Ondřeje I. Usoudil, že bez ženy muži dobře není, proto se oženil podruhé, s uherskou princeznou Adlétou.
(Martina Drijverová: Čeští panovníci byli taky jenom lidi – Zajímavosti ze života českých vladařů. Praha: Computer Press 2010, s. 7.)

Knihu vydalo nakladatelství Computer Press