
Příběh Jacka Rozparovače, tajemného vraha prostitutek z Whitechapelu, zná téměř každý. Již řadu let přichází „rozparovačologové“ s celou řadou teorií, kdo byl tím tajemným krvalačným mužem, jaký byl jeho motiv a jak nakonec skončil. S jednou takovou teorií nyní přichází i Paul H. Feldman. Na rozdíl od svých předchůdců však drží v rukou důkazy.
Kniha Jack Rozparovač – Rozluštěné tajemství vznikla díky deníku, který byl objeven roku 1991 a který naznačoval, že by mohl patřit samotnému záhadnému vrahovi z Whitechapelských ulic. Samotná kniha Paula H. Feldmana je v podstatě také takovým deníkem.
Paul H. Feldman zde popisuje sled událostí, které se odehrály v průběhu posledních téměř deseti let a které ho dovedly na stopu nechvalně známému vrahovi. Odhaluje, jak se dostal k deníku a jak postupně dával dohromady tým specialistů, kteří by se vydali po stopách, na které deník odkazoval a to dokonce i po těch, které nikdy dříve v historii nebyly zveřejněny.
V první fázi výzkumu se Feldmanův tým snažil najít jakýkoli náznak toho, že deník je podvrhem. Počítali s přístupem médií, která využijí každé skulinky, aby nekriticky přijala závěr, že deník je velice povedená kopie, což se ve finále také naplnilo a což, po prohlášení Hitlerových deníků za falzifikát, není ani příliš s podivem. Nicméně čím více se odborníci zabývali nově objevenými skutečnostmi a čím více času trávili v archivech pátráním po žijících příbuzných rodiny Maybricků, tím více si byli jisti, že deník je pravý a že přišli na stopu něčemu skutečně velkému.
S jistotou se nikdy nedozvíme, jestli byl James Maybrick skutečně Jack Rozparovač a zda skutečně zabíjel ze msty a zlosti, protože mu byla vlastní manželka nevěrná nebo měl ještě jiný motiv. Jeho legitimní i nelegitimní potomci dodnes žijí mezi námi. Buď jsou to potomci úspěšného obchodníka nebo šíleného vraha...A možná také obojí.
Sám Maybrick zemřel na otravu arzenikem. Z jeho vraždy byla obviněna a k smrti odsouzena jeho manželka Florence, nicméně jestli vraždu skutečně spáchala, to nikdo neví. Soud ji tehdy odsoudil na základě nepřímých a jen velmi zběžných důkazů. Současně bylo známo, že sám Maybrick byl závislý na drogách a jejich účinky kompenzoval užíváním substancí obsahujících právě arzenik. Skončil tak Jack Rozparovač rukou travičky nebo v důsledku nešťastného předávkování?
Kniha je psána velmi poutavě, na popis reálných událostí a výzkumu až netradičně. Do odborných knih zpravidla člověk nezabředne do takové míry jako do povedené fikce, nicméně tato kniha je skutečně výjimkou. Nové skutečnosti čtenáře lákají a přátelský styl, kterým Feldman svoji knihu vypráví a svým příběhem kopíruje mnohaletou badatelskou činnost, umožňuje pojmout složitý výzkum způsobem, který je maximálně srozumitelný i pro laiky.
Knihu Jack Rozparovač – Rozluštěné tajemství vydalo nakladatelství XYZ