Levandulová princezna jako přezdívka Blanky z Valois

• 

Recenze

Vytvořeno 27. 4. 2011 2:00

Autor: Petra Šmejdová

Hana Whitton pokračuje v sérii úspěšných historických románů, které vydává nakladatelství Alpress. Zatím poslední knihou na českých pultech je Levandulová princezna, která líčí příběh první manželky Karla IV. Blanky z Valois. Autorka tak navazuje na předchozí osudy českých královen a vlivných žen našich dějin.

Kniha začíná situací typickou pro celý středověk. Mladá Blanka se seznamuje s Karlem, kterého si má dle předchozí domluvy vzít za manžela. Tato situace rychle uvede čtenáře do období 14. století, ve kterém se setká s takovými historickými postavami, jakou byla Eliška Rejčka, Jan Lucemburský nebo Eliška Přemyslovna.

Výhodou románů Hany Whitton je, že nepůsobí tak těžkopádně jako některé slavné historické příběhy. Nejsou tolik opředeny dějinnými fakty a událostmi. Naopak se zaměřují na jednotlivé postavy a jejich osudy. Ani tak ale nebudete mít pocit, že by se autorka historii vyhýbala. Najdete tam vše. Od sňatků, korunovací, bitev až po rozkol manželství, náhlá úmrtí a tragické konce některých postav.

Levandulová princezna nás zavede do blízkosti královské rodiny, která navenek působí jednotně, ale začínají se v ní objevovat rozpory. Čtenáři nahlédnou do zákulisí sporů Jana Lucemburského se členy své rodiny. Hlavní linii vyprávění si oblíbí všichni zastánci romantických příběhů. Zjistí totiž, že z domluveného svazku Karla a Blanky se stalo opravdu šťastné manželství, což se v těchto případech stávalo málokdy. Kniha sleduje formující se Karlovu osobnost, která se postará o věhlas českého království ve světě. Oporou budoucího římského císaře bude jeho manželka Blanka z Valois.

„Blanka se zlehka dotkla mramorového náhrobku a přejela po něm růžovými prsty, opatrně, jako by se bála, že vyruší z věčného snu tu, která pod ním spočívala. Byla to Eliška Rejčka, dvojnásobná česká královna a nevlastní matka Elišky Přemyslovny, kterou sem uložili k odpočinku po boku Jindřicha z Lipé, muže, jehož hluboce milovala a vedle něhož konečně našla štěstí.“
(Whitton, Hana. Levandulová princezna. Alpress: Frýdek-Místek, 2010)

Knihy Hany Whitton jsou českým čtenářům blízké už jenom díky prostředí, do kterého jsou zasazeny. Zlaté období českých králů a jejich moudrých královen poutá neustálou pozornost. Příběhy založené na pravdě jsou navíc velmi čtivé. Zmínky historických reálií nepůsobí křečovitě a vůbec nenarušují tok vyprávění, jako je tomu u některých jiných romanopisců. Kdyby příběh Levandulová princezna nepocházel ze 14. století, těžko bychom uvěřili, že se něco podobného nemůže stát i dnes.

Knihu Levandulová princezna vydalo nakladatelství Alpress

Na stránkách nakladatelství Alpress naleznete rovněž ukázku z knihy